We'll be kind: teorie
Zobrazují se příspěvky se štítkemteorie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemteorie. Zobrazit všechny příspěvky

9. listopadu 2018

Koně v první světové válce: všechny texty

V době výročí sta let od skončení první světové války zde sdílím aktuální seznam všech mých dosud publikovaných prací a článků na téma dějin koní v první světové válce.
V blízkých letech budou zcela jistě následovat další :)

Kůň táhnoucí vozík s raněnými britskými vojáky.


Člověk a kůň ve vřavě bitevní. Místo koní ve válečném prožitku vojáků první světové války
diplomová práce obhájená na Ústavu českých dějin FF UK v roce 2017
text práce + obrazová příloha

"A byl to můj oslíček..." Vojáci první světové války a jejich vztah k válečným koním
příspěvek na přednáškových dnech Obrazy a perspektivy Velké války na FF UK, 20. 4. 2017
zvukový záznam + anotace přednášky

Vyčerpaný? Zastřelit!
článek v časopise 1. SVĚTOVÁ II/2016
Vyčerpaný? Zastřelit!

Zvíře na bojišti 1. světové války: koně a přepravní zvířata
bakalářská práce obhájená na Ústavu českých dějin FF UK v roce 2014
Zvíře na bojišti 1. světové války: koně a přepravní zvířata

Vystoupení v pořadu České televize Naše Velká válka
Díl Nazdar, salut!, 24. 8. 2014
Vystoupení v pořadu České televize Naše Velká válka

Hospodářské využití zvířat za dvou světových válek v kontextu přechodu k mechanizaci
esej
Hospodářské využití zvířat za dvou světových válek v kontextu přechodu k mechanizaci

Zvířata ve válkách jako problém pro sociální dějiny
esej
Zvířata ve válkách jako problém pro sociální dějiny

Bratři ve zbroji - zvířata ve válkách a v armádních laboratořích
článek napsaný pro A2 č. 13/2013 (v redakčně upravené verzi publikováno zde)
Bratři ve zbroji - zvířata ve válkách a v armádních laboratořích

Koně a tanky - živé a neživé v první světové válce
esej
Koně a tanky - živé a neživé v první světové válce


Typický způsob přepravy kulometů v první světové válce
- rozložený na hřbetu koně. Německá armáda.

V první světové válce zemřelo - kromě asi 10 milionů vojáků - odhadem 3-8 milionů koní, oslů a mul. Velká část těch, co se dožili konce války, skončila na jatkách či byla zastřelena.

1914-1918

---
Tento blog můžete sledovat i na Facebooku: facebook.com/WellBeKind

9. prosince 2016

Zvířata ve středověku

Tento příspěvek o postavení zvířat v evropském středověku a o středověké zvířecí symbolice je sepsán na základě literatury a přednášek francouzských historiků v rámci Česko-francouzského historického semináře na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (viz závěr článku).
 
  • Bible: Bůh stvořil člověka jako bytost dokonalou a zvíře jako bytost nedokonalou. Zvířata jsou člověku podřízena a mají jím být ovládána
  • proti tomuto názoru existuje "druhý proud" - Aristotelés: všechna boží stvoření jsou bratry. Dále představován zejména Pavlem z Tarsu.
  • teologické debaty: kam přijdou zvířata po smrti? je pro ně místo v nebi? týká se zvířat zákaz práce v neděli? apod.
  • zvířata v křesťanském středověku obecně nejsou příliš oceňována - souvisí se snahou církve potlačit přetrvávající pohanské kulty, které uctívají zvířata, a nahradit je uctíváním Krista
  • středověk neměl příliš zájmu o encyklopedické poznání zvířat - jediné středověké texty zabývající se odborným poznáním zvířat jsou překlady Aristotelových spisů (Historia animalium, De partibus animalium a další). V původních středověkých naučných textech se zvířata vyskytují pouze jako součást přírody (natura rerum).
  • mezi praktickými spisy byly obzvláště četné lovecké příručky. Dále příručky o kování koní, jízdě na koni, zemědělském a kulinářském využití zvířat apod. Zároveň moralistická literatura odsuzující lov - jejími autory jsou duchovní, lov je podle nich nekontrolovatelná vášeň a marnivost.
  • základní literaturou pro poznání středověkého vnímání zvířat jsou bestiáře
    • jde o spisy primárně náboženského, teologického charakteru, ne o naučnou (přírodopisnou) literaturu. Účelem je výklad alegorického a symbolického významu jednotlivých druhů zvířat, jejich vlastností a jejich vztahu s Kristem a s Bohem (připodobnění k různým fázím života Krista apod.). Jsou určeny zejména univerzitním učencům-teologům. Většina bestiářů vychází z řeckého spisu Physiologus (2. či 3. stol. n. l.). Na stejné rovině se vyskytují zvířata skutečná, mytická i fantazijní.
    • zlatou érou bestiářů je 12. a 13. století

Středověká znalost zvířat zahrnovala i zvířata zcela fantazijní -
zde cerastes, tvor s hadím tělem a hlavou berana.
Bestiář pocházející z Flander (kolem roku 1350).

    • středověk dělí zvířata do pěti kategorií: 1) čtyřnožci, 2) ptáci a zvířata žijící ve vzduchu, 3) ryby a zvířata žijící ve vodě, 4) plazi, 5) škůdci a jiná havěť. Moderní přírodovědné kategorie (např. savci, hmyz) středověk nezná - proto jsou např. velryby a delfíni považováni za ryby, mezi "havěť" jsou zařazováni potkani stejně jako pavouci, netopýři jsou řazeni mezi ptáky a tak dále.
    • zvířata místní vs. zvířata exotická:
      • například lev není pro středověkou Evropu skutečně exotickým zvířetem - je častým obyvatelem panovnických zvěřinců, objevuje se běžně jako heraldický symbol, námět v architektuře a sochařství 
      • podobně je na tom slon
      • skutečně exotickými zvířaty jsou pro středověkou Evropu např. žirafa, nosorožec, hroch...
    • zvířata skutečná vs. zvířata imaginární: 
      • středověký člověk tuto distinkci nevnímá. Zvířata jako jednorožec, drak, gryf či mantichora se v bestiářích vyskytují po boku skutečných zvířat a jsou považována za skutečně existující
      • nejděsivějším ze všech zvířat je drak - "král hadů". Drak byl považován za okřídleného hada, je ztotožňován s hadem, který svedl Evu v ráji. Drak evropského středověku je vždy symbolem zla, na rozdíl od orientálních draků např. v Číně, kteří bývají symbolem štěstí. Výhra svatého Jiřího (ale i jiných světců) nad drakem symbolizuje vítězství křesťanství nad zlem a pohanstvím.
      • i středověký člověk však o existenci některých bájných zvířat pochyboval - takovým příkladem jsou sirény, mořské příšery či fénixové
    • v průběhu dějin se mění genderové vnímání jednotlivých druhů zvířat. Stejně tak v různých jazycích se rod jako jazyková kategorie názvů zvířat liší: například francouzské le chat (muž.) vs. české kočka (žen.), francouzské la licorne (žen.) vs. české jednorožec (muž.), francouzské la grue (žen.) vs. české jeřáb (muž.) a tak dále.
    • menažerie (zvěřince)
      • jde o předchůdce dnešních zoologických zahrad a cirkusů. První zvěřince jsou známy již ze 4. tisíciletí př. n. l. Jsou majetkem panovníka, symbolem jeho moci a bohatství, přehlídkou živých atributů panovníkovy moci. Zvířata jsou získávána převážně jako dary od jiných panovníků, jsou směňována při uzavření spojenectví apod. - např. Karel Veliký obdržel v roce 801 jako dar od bagdádského chalífy slona známého pod jménem Abúl Abbás. Zvěřince se postupně otevírají veřejnosti, teprve mnohem později se stávají místem k učenému poznání zvířat - při vzniku zvěřinců je tato funkce dlouho zcela nepodstatná.
      
    Stvoření zvířat Bohem. Freska v kostele Vittskövle, Švédsko (1480).

    [vybraná zvířata ve středověku (symbolika, postavení):]
    • kočka 
      • ke kočkám chována velká nedůvěra, jsou neoblíbeny a vnímány negativně
      • spolčují se s ďáblem, žijí v noci - podezřelá stvoření, atributem čarodějnictví
      • na druhou stranu často chované v klášterech a domácnostech za účelem lovení myší
      • zlom ve 14. století, částečně díky morové epidemii - kočky loví krysy, jejichž blechy přenáší mor
      • postupně se stává jedním z nejoblíbenějších chovaných zvířat
    • pes
      • z počátku vnímán s nedůvěrou podobně jako kočka
      • obecně negativní konotace, nečisté zvíře, spojován se sexualitou
      • někdy dokonce symbolem zrady (dnes symbolem věrnosti)
      • na druhou stranu jsou vybraná lovecká plemena ceněným majetkem aristokracie
      • jeho hodnota stoupá v 16.–17. století, stává se oblíbeným zvířetem u dvora, zejména oblíben šlechtičnami, postupně se dostává až na samý vrchol obliby (nejlepší přítel člověka)
      • nedůvěra dodnes přetrvává zejména v arabských a středomořských oblastech
    • medvěd
      • pravěkými lidmi velmi uctíván, hovoří se o kultu medvěda či snad i o náboženském uctívání medvěda (medvěd jako první bůh). Stejně tak velmi uctíván pohanskými kmeny dlouho do raného středověku
      • ze všech zvířat nejvíce připomíná člověka - dokáže chodit po dvou nohách, bere předměty do rukou, "tancuje", dokonce pokládán za mytického předka lidí
      • je považován za nejsilnější a nejmocnější ze všech zvířat a proto za prvního krále zvířat
      • je atributem evropských králů, lov na medvěda je výsadním právem a povinností králů, je nejvzácnějším darem, který může panovník věnovat jinému panovníkovi 
      • katolická církev jej však začala očerňovat ve snaze potřít pohanské kulty uctívající zvířata a zejména medvěda (kult medvěda udržuje lidi v pohanství, brání christianizaci, medvěd je "nepřítelem Krista")
      • → ve 12. století z pozice nejvíce ceněného zvířete klesá do pozice zvířete nenáviděného a odsuzovaného, ztotožňovaného s ďáblem (ďábel často zobrazován v podobě medvěda), místo síly a obratnosti spojován s vlastnostmi jako hloupost, lenost, neobratnost, obžerství (částečně přetrvalo dodnes), na pozici krále zvířat je nahrazen lvem
      • symbolem úplného ponížení a zesměšnění medvěda je jeho vystavování na trzích v řetězech a kovových náhubcích, zkrocení a zlomení medvědi jsou medvědářem pomocí násilí nuceni předvádět nejrůznější kousky pro pobavení publika
      • M. Pastoureau: medvěd je "padlý král"
      • medvědi ve velké části Evropy zcela vyhubeni
    • havran
      • v antickém starověku obdivován pro svou inteligenci, je symbolem štěstí, pro Kelty je symbolem moudrosti
      • s příchodem křesťanství však jeho obliba upadá
      • zdržuje se u hřbitovů, živí se mršinami, skřehotavý hlas, černé peří - z antického symbolu štěstí se mění v symbol neštěstí, smrti
      • přisuzovány vlastnosti jako chamtivost, nenasytnost, zlodějství (požírá úrodu na polích), pokrytectví, nafoukanost
    • prase
      • v antice i u pohanských kmenů uctíváno, všemi třemi hlavními náboženstvími však vnímáno jako nečisté
      • velmi ambivalentní vnímání - na jedné straně nízkost a špinavost, na druhé straně symbol prosperity (zlaté prasátko; něm. výraz Schwein haben - "mít štěstí")
      • již antická medicína doložila, že je anatomicky velmi podobné člověku (vnitřní orgány, světlá pokožka, selata jsou ze všech mláďat nejpodobnější lidským novorozeňatům apod.). Přesto – či právě proto – je prase opovrhováno (M. Pastoureau: prase je člověkův "neoblíbený bratranec")
      • přisuzovány vlastnosti jako nenažranost, lenost, špinavost, dodnes považováno za nízké zvíře, opovrhováno i přes svou vysokou inteligenci
      • většinu času prohrabává zemi, tedy má skloněnou hlavu → obviňováno, že neuznává Boha, protože se nedívá k nebi
      • prasnice rodí mnoho mláďat, často více než kolik má prsních žláz → obviňována jako špatná matka, zároveň uctívána jako symbol plodnosti
      • po mnoho století bylo prase často jediné zvíře v domácnosti - mnohdy člověkův nejblížší společník
      • v okamžiku, kdy se oblíbencem člověka stává pes, přebírá prase od psa negativní konotace spojené se sexualitou (viz výraz prasárničky, fr. cochonnerie)
    • lev 
      • lev je první zvíře, které vstoupí na biblickou Noemovu archu. Stává se zvířetem se silným křesťanským významem - je atributem evangelisty Marka, někdy ztotožňován i se samotným Kristem či církví (někdy však naopak spojován s ďáblem).
      • zároveň však zůstává v paměti i lev-lidožrout, související se skutečností, že křesťané byli v době římského císařství předhazováni lvům
      • ve 12. století přebírá po medvědovi roli krále zvířat, přebírá i (původně medvědovu) asociaci s královským majestátem a odvahou (viz přezdívka anglického krále Richarda - Richard Lví Srdce). Jeho hříva symbolizuje královskou korunu.
      • lvům (nepravdivě) přisuzována schopnost spát s otevřenýma očima, díky čemuž se stali symbolem bdícího ochránce - odtud časté sochy lvů u vchodu do kláštera, paláce či jiné budovy
    • další zvířata:
      • liška: její vnímání osciluje mezi uznáním a odsudkem. Inteligentní a hravá, ale také prohnaná, vypočítavá, lstivá a úskočná zlodějka a zrádkyně. Francouzské podst. jméno malin - "ďábel", ale také "liška". Obecně negativní vnímání ryšavé barvy. O rozšířeném středověkém literárním motivu Lišáka vice zde.
      • jeřáb: jednoznačně pozitivní význam. Majestátnost, symbolem rovnosti a spravedlnosti. Již ve středověku byly sledovány jeho migrační trasy pomocí kroužkování.
      • opice: ve středověku vnímána jako krajně odpudivé zvíře, nejošklivější a nejodpornější ze všech tvorů. Spojována s ďáblem, s vlastnostmi jako pokrytectví, faleš, podlost. Isidor ze Sevilly varuje těhotné ženy před pohledem na opici nebo na její obraz - pokud tak udělá, bude její dítě ošklivé stejně jako opice.
      • veverka: dnes oblíbené zvíře, vnímána pozitivně, jako veselé a hravé zvíře. Ve středověku však vnímána negativně: líná a chlípná (tráví čas dováděním po stromech), lakotná (ukládá si víc jídla, než zužitkuje), hloupá (zapomíná, kam si potravu schovala). Stejně jako u lišky je negativně vnímána její zrzavá srst.
    • král zvířat: velkou úlohu zvířat ve středověké symbolice dokládá i prestižní pozice krále zvířat. Jak již padlo výše, za prvního krále zvířat byl považován medvěd. Po devalvaci medvěda byl katolickou církví na tuto pozici dosazen lev, avšak nebyl jediným a univerzálním "králem". V mimoevropských oblastech mu konkurovali slon a tygr či dokonce nosorožec, orel a jaguár. Pouze lev však svoji vládu rozšířil mimo svá přirozená bydliště v Asii a v Africe také do Evropy.

    Odysseus a bohyně Kirké s lidmi přeměněnými ve zvířata.
    Dřevoryt z německého překladu Boccacciova De mulieribus claris
    (kolem roku 1474).

    Literatura k problematice zvířat ve středověku:
    (výběr se zaměřením na knihy dostupné v českých knihovnách)
    ₰ Michel Pastoureau: Medvěd. Dějiny padlého krále (vyšlo česky / recenze č. 1 / recenze č. 2 / recenze č. 3)
    ₰ Další knihy M. Pastoureau (pouze ve francouzštině): Prase. Dějiny neoblíbeného bratrance, Středověké bestiáře, Slavná zvířata, Král zabitý prasetem
    ₰ Daniela Dvořáková: Kôň a človek v stredoveku. K spolužitiu človeka a koňa v uhorskom kráľovstve (vyšlo slovensky / recenze)
    ₰ Daniela Dvořáková a kol.: Človek a svet zvierat v stredoveku (obsah / úvod a ukázka / vybrané studie)
    ₰ A Cultural History of Animals in the Medieval Age (ze šestidílné série pokrývající všechna období dějin / o sérii)
    ₰ Aleksander Pluskowski: Wolves and the Wilderness in the Middle Ages

    ₰
    John Aberth: An Environmental History of the Middle Ages (Part III: Beasts) (online na Google Books)

    ₰ Frank Meier (pouze v němčině): Mensch und Tier im Mittelalter
    ₰ Éric Baratay (pouze ve francouzštině): Des bêtes et des dieux
    ₰ Robert Delort (pouze ve francouzštině): Les animaux ont une histoire (o knize)


    Přednášky Česko-francouzského historického semináře na FF UK:
    ❖ Michel Pastoureau: Historik tváří v tvář zvířeti (L'historien face à l'animal), 13. dubna 2012
    ❖ Baudouin Van den Abeele: Prameny kulturní historie zvířat ve středověku (Les sources de l'histoire culturelle des animaux au Moyen Âge), Jeřáb popelavý ve středověku - od skutečnosti k fikci (La grue cendrée au Moyen Âge - de la realité à la fiction), 27. října 2016

    Odkazy:
    ★ Zvířata na lavici obžalovaných (článek na tomto blogu o soudních procesech se zvířaty)
    ★ Tematické číslo časopisu Dějiny a současnost. Lidé a jejich zvířata
    ★ Tematické číslo Historické štúdie 48/2014. Človek a svet zvierat v stredoveku
    ★ Rozhovor s M. Pastoureau pro časopis Dějiny a současnost
    ★ Naši chlupatí bližní - diskuzní pořad Historie.cs
    ★ "Le cochon est toujours coupable." Rozhovor s M. Pastoureau (ve francouzštině)
    ★ Rozhovor s Robertem Delort (ve francouzštině)
    ★ Les animaux ont aussi leur histoire. Série podcastů s M. Pastoureau (ve francouzštině)
    ★ Ours dans la culture (Kulturní obraz medvěda - článek na francouzské Wikipedii)
    ★ Cultural depictions of elephants (článek na anglické Wikipedii)
    ★ expositions.bnf.fr/bestiaire (poněkud starší, ale užitečná online výstava ilustrací z bestiářů)
    ★ Paws, Pee and Mice. Cats among Medieval Manuscripts


    Pozn.: Z výběru literatury a odkazů je zřejmé, že většina prací zabývajících se dějinami zvířat (ve středověku i obecně) je francouzského původu a tudíž ve francouzštině. Případným zájemcům neovládajícím tento jazyk nezbývá než doufat, že se překlady do češtiny nezastaví jen u famózního Pastoureauho Medvěda.

    A na úplný závěr jedna velmi nedisciplinovaná středověká kočička :)
    Viz článek Paws, Pee and Mice.
    B. H.
    ---
    Tento blog můžete sledovat i na Facebooku: facebook.com/WellBeKind

    19. října 2015

    Psychologie konzumace masa (přednáška)

    Na bratislavském Vegánskem dni v neděli 1. listopadu 2015 si můžete poslechnout mou přednášku na téma Psychologie konzumace masa.

    Proč je pro tolik lidí nepřijatelné přejít na veganství, ačkoli znají důvody? Proč odmítají konfrontaci s realitou? Na jedné straně dnes stále více soucítíme se zvířaty a chráníme je, na straně druhé ale čím dál více odsouváme mimo naše zraky chov tzv. hospodářských zvířat. Zavíráme oči před vším, co produkce živočišných potravin způsobuje. Jak k tomu dochází? Tato přednáška se pokouší odpovědět na otázku, proč soucitní lidé zavírají oči před utrpením tzv. hospodářských zvířat a proč jej vědomě podporují. Budeme se zabývat procesy, které nám umožňují ignorovat realitu. Zároveň si ukážeme, co lidem brání ve změně a jak jim můžeme v přijetí reality pomoci. Přednáška je určena veganům i konzumentům masa, začátečníkům i zkušeným aktivistům.

    Na programu bude také promítání dokumentárního filmu Speciesism: The Movie. 

    Vegánsky deň proběhne v Brastislavě v klubu A4, začátek v 18 hod. Pořádá organizace Vegánske hody.

    Facebooková událost: fb.com/events/1632298460392031

    Těším se na setkání s vámi i na podnětnou diskuzi.


    ---
    Tento blog můžete sledovat i na Facebooku: facebook.com/WellBeKind

    1. března 2014

    Zvířata v moderních válkách (přednáška)

    Na letošním VeganFestu (www.veganfest.cz) probíhajícím v březnu a dubnu 2014 v Brně budu přednášet na téma Zvířata v moderních válkách a ve vojenských výzkumech. Zde uveřejňuji anotaci, kterou se můžete nechat nalákat:


    Zvířata v moderních válkách a ve vojenských výzkumech (anotace)

    Ve dvou největších válkách 20. století sloužily člověku miliony zvířat. Koně tahali děla a na jejich bedrech ležela přeprava veškerého materiálu, psi byli vysíláni do prudké palby, aby doručili důležitý vzkaz. Statisíce z nich za svou službu zaplatily cenu nejvyšší a zemřely roztrhány granáty či otráveny bojovým plynem. Války 21. století již nevyžadují takovéto služby, zvířata však z bojiště nezmizela. Stávají se z nich profesionální vojáci zneškodňující miny i protivníky, vojenské laboratoře vyvíjejí zvířecí bojovníky na dálkové ovládání. Vojáci se učí lépe zabíjet lidi trénováním na zvířatech, vojenští lékaři zase rozřezávají živá zvířata, aby se lépe naučili ošetřovat válečná zranění. O tomto často utajovaném způsobu zneužívání zvířat lidmi pohovoří studentka historie, která se tématem dlouhodobě zabývá. 

    Kromě povídání mohu slíbit zajímavé a často unikátní fotografie. Víte například, jak vypadaly první plynové masky pro psy, či jaká nejrůznější zvířata tahala děla?




    Přednášku můžete navštívit v neděli 23. března 2014 v brněnské kavárně Trojka od 14 hodin. Spolu se mnou bude ten den přednášet socioložka Tereza Vandrovcová (Soucitně.cz) o konceptu karnismu - ideologie skryté za konzumací masa, dozvědět se také budete moci o environmentálních dopadech živočišné stravy. Pokud do Brna zavítáte na celý víkend, můžete v sobotu navštívit i besedu veganských rodičů o stravování dětí či přednášku právničky zabývající se prosazením práva na veganskou a obecně alternativní stravu ve školách a nemocnicích.

    Celý program VeganFestu naleznete zde: veganfest.cz/program-veganfest-2014

    Těším se na setkání i na případné zajímavé dotazy!

    ---
    Tento blog můžete sledovat i na Facebooku: facebook.com/WellBeKind

    8. ledna 2014

    Zvířata ve válce: Koně v první světové válce

    EDIT: Aktuální seznam mých textů naleznete v tomto příspěvku.


    Zde bych se chtěla podělit o své dosud publikované práce na téma používání tažných zvířat v první světové válce a v širším kontextu používání zvířat ve válkách vůbec. Všechny mé texty jsou publikované na českém webu vědního oboru Human-Animal Studies humanimal.cz, který zkoumá vztahy mezi zvířaty a lidmi z mnoha společenskovědních perspektiv.

    Většina textů vznikla v rámci mého studia pro některý ze studovaných předmětů. V tomto roce obhajuji svoji bakalářskou práci na téma tažných zvířat v první světové válce na historii FF UK a v následujících letech hodlám v tomto tématu pokračovat, představit jej na tematických konferencích a připravit k vydání skromnou publikaci.


    Zvíře na bojišti 1. světové války: koně a přepravní zvířata
    bakalářská práce obhájená na Ústavu českých dějin FF UK v roce 2014
    Zvíře na bojišti 1. světové války: koně a přepravní zvířata

    Hospodářské využití zvířat za dvou světových válek v kontextu přechodu k mechanizaci
    esej pro předmět Hospodářské dějiny
    Hospodářské využití zvířat za dvou světových válek v kontextu přechodu k mechanizaci

    Zvířata ve válkách jako problém pro sociální dějiny
    esej pro předmět Společenský život nejen v dlouhém 19. století
    Zvířata ve válkách jako problém pro sociální dějiny

    Bratři ve zbroji - zvířata ve válkách a v armádních laboratořích
    článek napsaný pro A2 č. 13/2013 (v redakčně upravené verzi publikováno zde)
    Bratři ve zbroji - zvířata ve válkách a v armádních laboratořích

    Koně a tanky - živé a neživé v první světové válce
    esej pro předmět Technické projevy každodennosti
    Koně a tanky - živé a neživé v první světové válce

    Německý voják krytý mrtvým koněm, zřejmě druhá světová válka. Agencja FORUM.


    PS. Budete-li si chtít na toto téma poslechnout přednášku, přijeďte v březnu tohoto roku do Brna, kde budu přednášet na Veganfestu (veganfest.cz).

    Za případné komentáře k textům budu vděčná.

    ---
    Tento blog můžete sledovat i na Facebooku: facebook.com/WellBeKind

    28. září 2013

    Marginální pohled na davový ranting českých pejskařů

    Včera jsem se zúčastnila protestu proti nesmyslnému a krutému vybíjení toulavých psů v Rumunsku. Dlouho neřešený problém toulavých zvířat vygradoval před několika týdny, kdy malého chlapce v Bukurešti údajně usmrtila smečka zdivočelých psů. Později prosákla na veřejnost pitevní zpráva a testy DNA, podle kterých chlapcovu smrt pes nezpůsobil a v ranách nebyly nalezeny žádné psí sliny. Přesto byl v Rumunsku zahájen brutální hon na toulavé psy. Ti nejsou usmrcováni injekcemi, nýbrž ubíjeni, škrceni, upalováni, tráveni a stříleni. Nejabsurdnější na celém masakru je to, že rumunská vláda na konečné řešení psí otázky obdržela od Evropské unie vysokou částku peněz, která však nebyla použita na efektivní a eticky relativně přijatelné plošné kastrace a sterilizace. Některé obce dokonce začaly vyplácet odměny za zabité psy – každému je nejspíš jasné, k čemu toto opatření v chudých oblastech vede. Zabíjeni začali být i psi, jež majitele mají, objevují se případy lidí zmlácených i usmrcených při obraně vlastních psů. Situace v Rumunsku je pro psy kritická, rumunská vláda odmítá přehodnotit svůj postoj a dokonce likvidaci psů posvětila zákonem. V Praze se proto shromáždilo na 200 milovníků psů a odpůrců krutého zacházení s nimi a přišlo před rumunskou ambasádu protestovat.

    A zde můj pohled na celou událost. Nemohu nevycházet z komplexního a druhově nerozlišujícího přístupu ke světu kolem mne a zároveň tímto textem nechci shodit práci, kterou lidé pro rumunské psy dělají. Díky za ni. Chci tímto jen nabídnout kritické stanovisko a možnost zamyšlení nad dopady a prostředky našich akcí. Snad text takto organizátory a účastníky akce přijat bude.

    Velkou část účastníků protestu odhaduji na milovníky psů, kteří po akci (a teď ta krutá rána) zasednou v KFC či doma nad kuřetem a kusem prasete, které mimochodem svými kognitivními schopnostmi (aka inteligencí, tolik upřednostňovanou) psy překonává. Tito lidé vášnivě protestují proti "zbytečnému" zabíjení psů, aby poté jinde horlivě obhajovali "nezbytné" zabíjení prasat a krav pro lidskou potravu, přestože alternativy k živočišným produktům existují a jsou dostupné, a přestože zdravotnické a ekologické organizace již dlouho upozorňují, že strava bez živočišných produktů je pro člověka zcela vhodná a pro planetu žádoucí. Tito lidé se bijí za právo na život pro psy, kterým podle nich přirozeně náleží, a odmítají právo na život pro kuřata, prasata a krávy, kterým podle nich nenáleží, protože jsou to "od přírody" užitková zvířata. Přitom status zvířete jako užitkového / hospodářského / určeného k jídlu je pouze kategorií v našem vlastním vnímání, proměnlivou v čase i v místě, a představa o "přirozeně daném" potravním řetězci je pouhý vzorec, který je možno kdykoli přehodnotit a který nám bohužel dává pocit práva zabíjet a konzumovat zvířata po statisících, aniž bychom k tomu měli v našich zeměpisných šířkách jakoukoli skutečnou potřebu a aniž bychom jim museli věnovat jedinou vzpomínku. Pro tento postoj a pohled na bytosti kolem nás se používá označení speciesismus (druhová nadřazenost, rozlišování zvířat na milováníhodná a upotřebeníhodná) a karnismus (představa a myšlenkový systém, podle kterého se zvířata dělí na jedlá a nejedlá) a tyto postoje jsou řazeny po bok jiným omezujícím a diskriminujícím názorovým systémům jako rasismus a sexismus.

    Nyní k průběhu a obsahu akce. Krásná hesla Stop killing dogs, Mají právo žít a We are not indifferent střídaly před rumunskou ambasádou skandované pokřiky Vypadněte z unie, Shame on you a Hovada bezcitný. Pokřik Bestie, jste svině zarazily organizátorky na žádost policie, aby pokřiky nebyly vulgární. Dav dále vykřikoval Primitivové!, Fuj!, Vylezte ven, hajzlové!, Srabi!, Zloději a vrahové! a pod. Protest se bohužel neobešel ani bez šovinistických nadávek zasraní Rumuni, lidé pokřikovali "Ať vyleze ven ten hajzl rumunskej!", při úklidu po akci také padlo, že "Největší odpadky jsou v tom domě" (myšleno ambasáda). Protest jako celek tak byl přes svůj pozitivní záměr a nesporný dopad na hodnocení veřejného mínění ze strany rumunské ambasády jen další variací na téma My jsme lepší než vy, necivilizovaný barbarský svině. 

    Foto: Fair Play CZ

    Jsme lepší než vy
    Je jedno, zda jsou to Asiati konzumující psy a kočky, muslimové podřezávající zvířata bez omráčení, obyvatelé chudších částí Evropy drasticky řešící problém přemnožených psů anebo Španělé mučící oslabené býky v arénách. Vždycky jsou ti druzí necivilizované bestie, zatímco my jsme humánně se spravující osoby, právem si nárokující označení lidé, a naše postoje a zvyky nevzbuzují žádné morální otázky. Ve skutečnosti naše společnost pouze jede na jiných kulturních vzorcích (místo psů a koček jíme prasata a krávy, místo býků v arénách pro zábavu a spršku hormonů střílíme srny v lesích a místo toulavých psů a koček čistíme ulice od stejně vnímajících a bolest prožívajících potkanů a holubů). Ve skutečnosti naše společnost pouze transformovala a institucionalizovala zabíjení zvířat, které se jinde děje na ulicích a před zraky dětí. U nás zvířata zabíjí vyškolení lidé na automatických linkách, všechny hrůzy a krev se odehrávají dobře skryty našim zrakům za zdmi jatek a k nám se produkt ohromného násilí a utrpení dostává již jako od všeho separovaný a úhledně zabalený kousek masa na polystyrenovém tácku. Jsme humánní, protože nemáme ruce od krve – má je za nás od krve řezník a ten si je před návratem z míst hrůzy zpět do společnosti pečlivě omyje. Jsme humánní, protože nekonzumujeme psy a kočky, my jíme jenom prasata a kuřata a to je normální. Náš názorový systém není v nepořádku. My přeci nejíme ty psy!

    Profesionalizace = vše je v pořádku
    Jako historička nemohu nenabídnout srovnání a dovolte mi malou odbočku. Naše společnost ve vztahu ke zvířatům prošla stejným procesem, kterým procházeli nacističtí řešitelé židovské otázky na samém počátku systematického vybíjení Židů. Ve své knize Obyčejní muži poukazuje Christopher Browning na klíčový moment zlomu v přístupu osob přímo pověřených likvidací Židů ke svým činům a obětem: profesionalizace, odlidštění obětí a institucionalizace zabíjení hrály hlavní roli. V prvních momentech měli řadoví příslušníci nacistických oddílů problém zabíjet nevinné Židy, muže, ženy i děti. Trpěli pocity viny, těžko se jim střílelo a pohled na masové hroby právě postřílených nahých těl jim působil potíže. V okamžiku, kdy byl celý proces profesionalizován (likvidovat živé bytosti, v tomto případě Židy, se stalo pracovní náplní, vykonáním rozkazu, splněním pracovního úkolu oddílu – srovnej zabíjení zvířat na jatkách jako náplň ctihodné profese řezníka) a eufemizován ("zvláštní zacházení", "konečné řešení"), rozhodování decentralizované a odosobněné (vrahové pouze "vykonávali práci na rozkaz někoho jiného", zadavatelé zase nikdy osobně nepřišli do kontaktu s obětmi, každý dělal jen "svůj kus práce" – srovnej odosobněný podíl na zabíjení zvířat pro lidskou potravu: řezník zabíjí, protože musí ukojit poptávku, konzument se zase fyzicky nikdy nesetká se zabíjeným zvířetem a nemusí ho sám zabít), oběti odlidštěné (nebyla to již jména, nýbrž pouhá čísla – srovnej tisíce bezejmenných kuřat v hale, čísly označovaná laboratorní a hospodářská zvířata) a unifikované (nahé / ve vězeňském oblečení, roztříděné na kategorie vhodní na práci / určení k likvidaci – srovnej zvířata roztříděná do kategorií zvíře užitkové / hospodářské / domácí / laboratorní), bylo mnohem snazší zabíjet. Stát se profesionálními vrahy a přitom zůstat milujícími otci rodin. Právě tyto zmíněné procesy byly zcela zásadními ve vytváření hrůzného systému průmyslové likvidace lidských bytostí. Stejné procesy nám pak umožnily vytvářet hrůzy velkokapacitních hal, jatek a laboratoří, konzumovat jejich produkty a přitom zůstat soucitnými lidmi odsuzujícími násilí na psech.
    O dalších paralelách mezi chovy zvířat pro potravu a holokaustem výborně pojednává kniha historika Charlese Pattersona Věčná Treblinka a proto zde s touto tematikou skončím odkazem na ni. Profesionalizací práce výzkumníků a odlištěním zvířat v pokusných laboratořích se pak zabývá socioložka Tereza Vandrovcová ve své práci Zvíře jako pokusný objekt: Sociologická reflexe. Historickým paralelám mezi konstruováním "druhého" či oběti ve vztahu k obětem holokaustu, vojákům a zvířatům, které jsem nastínila v tomto odstavci, se ve své práci věnuji opakovaně já a brzy snad uveřejním některé ze svých podrobnějších textů.

    Kolektivní vina zaměstnanců ambasády
    Po teoreticko-historické vsuvce se vrátím k protestu před ambasádou. Pokřiky střídalo vřeštění, pískání a výkřiky Fuj!, kdykoli se ve dveřích ambasády na okamžik objevil její zaměstnanec. Vřeštění přešlo ve drobný verbální lynč ve chvíli, kdy dveřmi pod dohledem policistů proklouzly ven dvě úřednice ambasády a odcházely domů. Žádost organizátorky, aby protestující nebušili na dveře a na okna, protože se "Rumuni cítí ohroženi na životě", dav ocenil bouřlivým výsměchem. Neskonale vtipné. Ač nepokojnou podobu protestu a zvukový doprovod včetně používání bubínků, řehtaček a bušení na dveře považuju za legitimní součást občanského protestu, taky bych se před dvousethlavou křičící skupinou mlátící mi na dveře necítila pohodlně, a obzvlášť znaje působení davové psychózy bych klidně nějakou tu facku očekávala. A tím se dostávám k tomu, nakolik můžeme a měli bychom uplatňovat verbální násilí a nátlak na představitele země / vlády a zda bychom se přeci jen neměli řídit nějakými základními pravidly ohleduplné komunikace. Bohužel v řadě případů, jakým je i vybíjení toulavých psů v Rumunsku, neexistuje zřejmě jiná cesta než silný mezinárodní nátlak, a vzhledem k urgenci situace je razantní postup skutečně nezbytný. Zaměstnanci ambasád mají tu velkou smůlu, že mezinárodní nátlak je vyvíjen prostřednictvím nich. Mohli bychom donekonečna debatovat o tom, nakolik řadový zaměstnanec ambasády má nebo nemá podíl na politice země, pro kterou pracuje. Jsem však toho názoru, že přes jakýkoli výsledek musíme v každém okamžiku dodržovat aspoň základní úctu k druhému člověku, nebo se o to aspoň dokola pokoušet. Přístup velké části účastníků této demonstrace, minimálně verbálně, směřoval k pravému opaku.

    Za všechno může dědek
    Naprostý vrchol demonstrace byl moment, kdy se z okna protějšího bytového domu vyklonil člověk a sprostě davu vynadal. V tom okamžiku se celý verbální lynč otočil proti němu, megafony namířené do jeho oken, dav skandující Shame on you! (on má ten chlap něco společného s vybíjením rumunských psů?), spousta zdvižených prostředníčků a výkřiky Odstěhuj se na Jižák, hajzle! Chcípni hajzle! Vražda! Zde už můžu jenom odkázat na všeříkající názvy knih Masa a moc a Psychologie davu, protože co víc k tomu říct už opravdu nevím.

    Foto: Fair Play CZ

    Závěrem? Mám pocit, že musíme boj za právo na život pro mimolidská zvířata vést aspoň s minimálním ohledem na právo na osobní důstojnost lidí, proti kterým řveme. Mám pocit, že stát mezi milovníky psů, kteří křičí Vrahové!, aby si potom dali řízek ze zabitého prasete, ačkoli nemusí, je hrozně divné. Mám pocit, že nasazení davu se kvalitativně nelišilo od nálad proticikánských pochodů v mnoha českých městech posledních týdnů. Mám pocit, že křičet Ty svině! na účetní ambasády je tak trochu zneužívání práva na protest. Mám pocit, že každý člověk by si měl přečíst Věčnou Treblinku, Why We Love Dogs, Eat Pigs and Wear Cows a Čtyři dohody... do té doby mám alespoň o čem psát.


    PS. Otevřeno polemice a komentářům, vyjma názorů Prasata jsou tu od toho, aby se jedla a Jíst maso je přirozené, je to potravní řetězec. Díky.

    PSS. Vážím si dobrého záměru organizátorů i účastníků demonstrace a jejich dobrý záměr a dopad akce tímto neshazuji. Díky za něj. Protest měl i spoustu pozitivních stránek. Jen si myslím, že je potřeba říci i kritické stanovisko a že na něj mám právo. Je mi také jasné, že záměry a postoje organizátorů a různých skupin účastníků se ne vždy překrývají a že šovinistické a nenávistné směřování některých účastníků nedělá takovým celý protest (znám velmi dobře z vlastních akcí).

    PSSS. Jedna z organizátorek akce na konci pronesla, že to byla historicky největší demonstrace za zvířata v ČR v poslední době. Chtěla bych opravit, že za všechna zvířata, za nejezení jich a za lásku ke všem živočišným druhům bez rozdílu se pravidelně každý rok schází dvakrát více lidí. To jen bokem.

    Odkazy:
    FB událost demonstrace
    Tisková zpráva (269.cz)

    Literatura:
    Christopher R. Browning: Obyčejní muži (čti recenzi)
    Charles Patterson: Věčná Treblinka (čti pasáže a předmluvu Jany Štroblové)
    Tereza Vandrovcová: Zvíře jako pokusný objekt. Sociologická reflexe
    Elias Canetti: Masa a moc
    Gustav Le Bon: Psychologie davu 
    Melanie Joy: Why We Love Dogs, Eat Pigs and Wear Cows
    Miguel Ruiz: Čtyři dohody

    4. října 2011

    Triggering compassion

    Krásný názor, souhlasím...

    Triggering Compassion


     “I think the most important piece of advice I can give is to ‘remember your story.’ It’s only when we forget that we, too, were once unaware or …’trapped in speciesist thinking’ that we become arrogant and judgmental. If we stay humble and remember that we had our own journey, I think it is key to having open and effective dialogues with people. I genuinely believe that people are good and want to do the right thing, and it’s that perception I approach every person I meet with. I don’t believe people wake up each morning trying to figure out how they can be as cruel as possible. But I do believe people wake up every morning FORGETTING to focus on how they can be as compassionate as possible. If that’s what we speak to – their compassion – then I believe that’s what will be triggered: compassion.” - Colleen Patrick-Goudreau


    Colleen Patrick-Goudreau je skvělá americká autorka a lektorka. Začínala s kurzy veganského vaření, napsala několik úspěšných veganských kuchařek, přednáší a podcastuje na svém webu www.compassionatecooks.com

    Přepis rozhovoru pro ARZone, z něhož je i tento úryvek: http://arzone.ning.com/profiles/blogs/transcript-of-colleen

    Přejala jsem z http://www.nonhumanslavery.com/triggering-compassion

    26. července 2011

    J. Dunayer: Speciesism - komentář ke knize

    "Until we reduce society's speciesism, we'll keep treating the symptoms rather than curing the illness. In the end, only a substantial decrease in speciesism can emancipate nonhumans.
    Why emancipate nonhumans? Enslavement is wrong, murder is wrong, and causing innocent beings to suffer is wrong. Fully as much as humans, all nonhumans are entitled to life, freedom, and other basic rights. Humans deny this for only one reason: speciesism."

    "Dokud nezmenšíme druhovou nadřazenost ve společnosti, budeme jen ošetřovat jednotlivé projevy, namísto abychom odstranili sám problém. Pouze výrazné umenšení speciesismu v myslích lidí může mimolidi osvobodit.
    Proč osvobodit mimolidi? Zotročování je špatné. Vraždění je špatné. Způsobovat utrpení nevinných bytostem je špatné. V celém rozsahu jako lidé mají i mimolidé právo na život, svobodu a ostatní základní potřeby. Lidé jim toto odpírají z jediného důvodu: druhové nadřazenosti."

    - Joan Dunayer, Speciesism (2004)

    Nad základními texty, jako je tento, se dá dál dobře diskutovat. Celá kniha J. Dunayer se nabízí k polemice (mám ji všude podtrhanou a popsanou :). Autorka sama přitom nedává téměř žádný prostor k diskuzi, vším si je, zdá se, jistá, a pouze oznamuje. Všechno je pro ni jasně špatné nebo dobré, existuje (zjednodušeně) pouze mravně nepřijatelné a jako opak mravně přijatelné čili nutné. Toto není snaha o recenzi, pouze komentář, přemýšlení nahlas. Ať už je pro tebe/vás/nás (nevím ke komu se obracet?) její způsob komunikace myšlenek skousnutelný nebo ne, je to jednoznačně přínosná kniha. Definuje speciesismus a nonspeciesismus tak, že analyzuje myšlenkový systém, právní podobu a aktivismus obojího (speciesismus ve skutečnosti rozděluje na nový speciesismus a starý speciesismus). Zároveň je, tipuju, snadnějším uvedením do speciesismu a zvířecího abolicionismu, předtím než se člověk pustí do Francioneho (viz níže).
    Určitě doporučuju k přečtení aktivistům a teoretikům* (pokud už nemáte přelouskaného Francioneho :), myšlenkově provokuje od začátku do konce.

    Jak jsem si všimla, v prostředí animal studies bylo věnováno něco prostoru konfrontaci Dunayer s Francionem, z něhož do velké míry vychází. Narazila jsem zatím na spíše kritické komentáře, ale moc jsem to nestudovala, pro zájemce např. Jeff Perz, 2006 (zkrácená verze).

    * Doufám, že několik teoretiků animal rights / (non)speciesismu / veganství se u nás brzy objeví :) Moc ráda bych, abychom systémové zneužívání zvířat představili a ukázali jako zcela legitimní a vážný problém, který je třeba v současné době řešit, a tím dodali legitimitu a uznání i animal studies na jedné straně a hnutí za práva zvířat na druhé.

    Je myslím namístě začít diskutovat o terminologii, pokud chceme problém zneužívání zvířat přinést do české společnosti a řešit. V češtině máme spoustu termínů nerozhodnutých anebo krkolomných. Z hlavy, co mě napadá, a co by bylo dobré ujasnit:
    • speciesismus (speciesmus?) / druhová nadřazenost / druhismus (?)
    • animal advocates / animal activists / animalistas / animal defenders - ???
    • práva zvířat? osvobození zvířat? ochrana / obrana zvířat?
    • mimolidská zvířata / mimo/lidská zvířata / mimolidé (?) / ne/lidská zvířata... ???
    • sentience - napadá někoho něco?
    • atd., víc mě teď nenapadá.
    Tento příspěvek je mimojiné snahou o diskuzi, co si o tom myslíte? Jaký termín preferujete? Budu ráda za reakce a podněty, okomentujte.

    Odkazy:
    * Joan Dunayer (wiki), autorka knih Animal Equality: Language and Liberation (2001) a Speciesism (2004)
    * Gary L. Francione, profesor práv (zařadil na své domovské univerzitě do výuky animal rights law), autor několika knih, rozvíjí abolicionismus a kriticky se staví k welfarismu. abolitionistapproach.com
    * lanternbooks.com - nakladatelství, vydává hodně zajímavé tituly (práva zvířat, social justice, environmentalismus, zdravý život)
    * humanimal.cz - Human-Animal Studies v ČR


    Jako obvykle se omlouvám, pokud je moje psaní těžko srozumitelné... Snažím se o kompromis mezi srozumitelností a obsažností či přesností :)

    PS: Protože jsem tento příspěvek jako první publikovala na svém starém blogu, komentáře a diskuze (které jsou nepochybně zajímavé) najdete pod starým článkem :) http://veganskaetika.blogspot.cz/2011/07/j-dunayer-speciesism-komentar.html

    22. května 2011

    Ze Svobody zvířat

    Sdílím několik zajímavostí od Svobody zvířat - www.svobodazvirat.cz

    * Kampaň Za nahrazení pokusů na zvířatech *

    Vláda Velké Británie plánuje přijetí zákazu testování prostředků pro domácnost na zvířatech, a to včetně jednotlivých složek. Zákaz by měl zahrnovat všechny výrobky určené primárně pro použití v domácnosti, včetně mycích a pracích prostředků, osvěžovačů vzduchu, čističů WC, leštidel, papírových výrobků (jako jsou např. dětské plenky), barev, lepidel, odlakovačů a dalších výrobků používaných v domácnosti. Více informací najdete na http://pokusynazviratech.cz/novinky/ve-velke-britanii-se-chysta-zakaz-testovani-prostredku-pro-domacnost-na-zviratech.htm
    (Pozn. K povšimnutí, co vše je na zvířatech testováno.)

    U příležitosti Světového dne tzv. laboratorních zvířat vydala SZ tiskovou zprávu - viz http://www.pokusynazviratech.cz/novinky/tiskova-zprava-ke-svetovemu-dni-laboratornich-zvirat.htm a také novou verzi seznamu kosmetiky a prostředků pro domácnost s certifikátem HCS/HHPS. Seznam na http://www.pokusynazviratech.cz/obeti-krasy/materialy.htm.

    Stále lze podepsat petici Ne kruté kosmetice, jejímž cílem je zachování zákazu testování kosmetiky na zvířatech v EU v březnu 2013. Nyní je k dispozici česká verze on-line petice, najdete ji na http://nocruelcosmetics.org/sign_up.php?lang=czech-republic. Další informace o kampani na http://www.pokusynazviratech.cz/projekty/obeti-krasy/reknete-ne-krute-kosmetice-v-evrope.htm.
    (Support!)

    * Kampaň Proti srsti *

    Podepište petici za zákaz chovu tzv. kožešinových zvířat v České republice a požádejte o to i své přátele a známé. Petici najdete na http://www.protisrsti.cz/dokumenty/Petice_Zakaz_chovu_KZ.pdf (petici si prosím vytiskněte, podepište a pošlete na adresu: Svoboda zvířat, Koterovská 84, 326 00, Plzeň).
    (Tohle má sílu!!!)

    V těchto dnech již bude pomalu končit každoroční vybíjení tuleňů a jejich mláďat v Kanadě. Letošní podmínky pro přežití tuleních mláďat byly jedny z nejhorších - docházelo totiž k velkému tání ledu, který tvoří přirozené podmínky pro život tuleňů. Očekává se, že přežít se podaří jen několika málo mláďatům. Naneštěstí se kanadská ministryně rybolovu Gail Shea rozhodla zvýšit kvótu pro odlov tuleňů pro letošní rok na 468 200 (tj. o 60 000 více než vloni), což dle některých odhadů představuje až 80 % mláďat tuleňů grónských narozených tento rok. Kvóta byla navýšena i přes skutečnost, že pro tulení výrobky neexistuje relevantní odbyt. Ten se představitelé kanadské vlády snaží získat kdekoli - začali proto lobovat v Číně. Ale, jak se ukázalo, Číňanům není osud tuleňů lhostejný - v březnu tohoto roku byly v tamějším kongresu předloženy dva návrhy na zákaz obchodu s tuleními výrobky, které se v současné době projednávají. Celou aktualitu najdete na http://www.protisrsti.cz/novinky/opet-nastal-cas-lovu-tulenu.htm.

    Norská Labouristická strana, která je většinová ve vládě, na svém zasedání podpořila zákaz chovu tzv. kožešinových zvířat 170 hlasy ve prospěch a 125 proti. S rozhodnutím se ztotožňuje i norský premiér Jens Stoltenberg, který byl dříve proti zákazu. Labouristická strana, jež získala nejvíce křesel v posledních volbách v roce 2009, v současnosti tvoří koaliční vládu se Socialistickou levicovou stranou, která prosazuje uzavření kožešinových farem již 10 let, a strana Centrum nebo Agrárníci jsou proti zákazu. Záběry z norských farem naleznete na http://www.protisrsti.cz/zabery-a-fotografie-z-kozesinovych-farem/svet/video-z-norskych-kozesinovych-farem.htm.
    (Wow, support!)

    * Kampaň Cirkusy bez zvířat *
    Proč bysme neměli brát děti do cirkusu - čtěte na http://www.cirkusybezzvirat.cz/pro-deti/proc-byste-nemeli-brat-deti-do-cirkusu/.

    * Sekce na ochranu koček *
    Nabídku koček z depozit najdete na www.kocici.cz nebo na http://picasaweb.google.com/venda.pidlo/. Nedávno se jim po dlouhých peripetiích podařilo vysvobodit kočičku, která byla 16 dní uvězněna na půdě policejně zapečetěného domu, dále se jim povedlo zachránit dvouletou kočku před eutanazií a postarat se o kočku vyhozenou i s pěti dvoudenními koťaty. Tohle je přímá akce.

    Nově si v E-shopu Svobody zvířat můžeme objednat knihu Zvířata jsou naši bližní - výbor z děl světových humanistů a křesťanských myslitelů. Autorem výboru je Jan Čejka. Kniha nutí k zamyšlení nejen nad ztrátou odpovědného vztahu člověka ke zvířatům, ale též jeho schopnosti slitování nad jejich utrpením. Knížku prodávají za 150 Kč. Celý výtěžek z knihy se autor rozhodl věnovat na činnost Svobody zvířat. www.svobodazvirat.cz/e-shop

    7. května 2011

    Kompilace zajímavostí

    Kompilace odkazů a akcí, které mě v poslední době zaujaly - prohlédněte, sdílejte, využijte...
    S láskou
    B.

    Forfreelife.eu
    Projekt dokumentující život zvířat na českých farmách, chovech a jatkách. Původní videa a fotky, tiskové materiály.



    Podívejte se aspoň na jedno video a fotky. Takhle žijou zvířata pro naše chuti. Tohle je skutečné. To, že budeme zavírat oči a budeme dělat, že se nic neděje, na tom nic nezmění.
    Forfreelife.eu
    Youtube stránka: youtube.com/user/flVidea

    ****
    "Spousta lidí říká, že maso je chutné.. je ale chutné natolik, aby bylo cennější než život? Natolik, aby stálo za veškerou bolest, co se za ním skrývá?"

    Z mnoha dokumentů lze jasně vidět, že značná část zvířat na jatkách se po omráčení probere a je při podřezávání a vykrvácení při vědomí - něco, co je pro většinu z nás nepředstavitelné. Ale i to se dá smést pod stůl tím, že je to přirozené. Je to jenom omluva pro něco, co se (v dnešní době a v našich podmínkách) už omluvit moc nedá. Všechno jsou to jenom omluvy, kterými sami sebe chlácholíme, že o nic nejde, že to, co se děje, je v pořádku, protože "to tak bylo vždycky".
    Moc si vážím těch, kteří jsou schopni i přes všechno, s čím po svejch xx let dosud žili, poodstoupit a pohlédnout na to trochu jinak. A dost mě mrzí, že většina lidí toho není ochotná.

    ****
    Bude to těžký den
    Michal Kolesár napsal výborný obsáhlý text na téma mučení lidí - s využitím různých druhů zvířat. Vše staví na konkrétních případech. Čtení rozhodně i pro historiky.
    "Lidská fantazie jakoby snad ani neměla dno. Co všechno dokázal člověk vymyslet a praktikovat, když jde o to, způsobit někomu bolest. Drtí, mačká, trhá, řeže, pálí, dusí, topí, vaří, vráží na kůl, přibíjí na kříž. Co všechno dokáže použít, když chce trestat. Dřevo, vodu, železo, oheň, zvířata. Tento text je o zvířatech v mučírnách a na popravištích."
    Bude to těžký den - michalkolesar.net/?p=4204

    ****
    Human-Animal Studies, konference
    České stránky Human-Animal Studies - humanimal.cz představím rovnou s chystanou konferencí. Human-Animal Studies (také Critical Animal Studies) je nový interdisciplinární obor, který se zabývá vztahem lidí a mimolidských (nonhuman) zvířat. V zahraničí se poměrně rychle šíří, u nás se jej snaží rozvinout a podpořit právě web humanimal.cz. Jednou z jeho hlavních iniciativ je nyní připravovaná konference Critical Animal Studies - první taková v ČR (a druhá v Evropě), která se bude konat 15.-16. října 2011 v Praze (s názevem "RECONFIGURING THE ‘HUMAN’/’ANIMAL’ BINARY – RESISTING VIOLENCE”). Organizuje ji Katedra sociologie FF UK a ICAS - The Institute For Critical Animal Studies. Účastnit se mohou jak akademici, tak aktivisté, je otevřena v podstatě komukoli. Občerstvení bude zcela veganské :) (a můžu prozradit že úplně výborné) :)

    Více o konferenci: humanimal.cz/CAS/index.html
    Událost na Facebooku: www.facebook.com/event.php?eid=128921897181041

    ****
    Dva blogy kamaráda Zdeňka - Buď jejich přítel jejichpritel.blogspot.com a Animal in Distress zachrana-zvirat.blogspot.com. Přidejte do svého seznamu záložek.

    Vybírám pár útržků z různých článků:
    Všichni voláme po svobodě pro sebe, ale většina z nás svobodu jiným bere nebo většinu z nás nesvoboda jiných nezajímá. Nepřipadá nám ani trochu hloupý, když jiný a jiné vězníme a přitom po své svobodě voláme.
    Není pitomost tvrdit, že kravské mateřské mléko je důležitou součástí jídelníčku dospělých lidí? Protože je kravské mateřské, je přeci určené pro kojence, pro telátka. ...  Tak proč lidé pijí kravské mateřské mléko? Proč krávám kradou děti, aby mohli krást krávám jejich mateřské mléko?


    Moc doporučuju počíst si v článku Prasata aneb nepojídejme je. Vybírám:
    Profesor Stanley Curtis z Penn State University během svých studií, kdy dvě prasata učil hrát jednoduché počítačové hry (prasata při hře ovládala joystick pomocí nosu a zubů, přičemž musela joystickem ovládané ikony přesunout z bodu A do bodu B apod.) zjistil, že prasata umějí hrát skvěle joystickem ovládané počítačové hry, dokonce některé hry mnohem lépe než primáti. Curtisova kolegyně Dr. Sarah Boysen uvedla, že prasata jsou schopna se soustředit s intenzitou, kterou nikdy neviděla ani u šimpanzů.
    Profesor Donald Broom z veterinární školy na Cambridské Univerzitě říká: "Prasata mají dost propracované kognitivní schopnosti. Dokonce více než psi a určitě více než tříleté dítě."
    Prasata jsou schopna se velice rychle naučit rozpoznávat věci podle jména. Dokonce plyšové hračky, byť jsou si podobné, rozpoznají podle jména.
    Lidé, kteří provozují útulky pro zvířata, přisuzují prasatům lidské vlastnosti, protože prasata, stejně jako lidé, si vychutnávají poslech hudby, hraní si s míčem nebo masáže těla.
    Většinu dne prasata (v přirozeném prostředí, pozn.) stráví sháněním potravy, přičemž za noc mohou nachodit až 15 km.
    Každý rok je na celém světě poraženo asi 1,2 miliardy prasat pro lidskou konzumaci.
    V České Republice je chováno více než 4,5 miliónu prasat ročně.

    "Ve velkochovech se naprosto běžně kastrují selátka bez jakéhokoliv umrtvení nebo snížení bolesti." Zkuste si to představit. Představte, si že necháte vykastrovat svoji kočku nebo psa "zaživa". Nebo si představte, že to dělají vám, jestli to vaší představivosti pomůže. A tímhle projdou miliardy malých pár dní starých selátek. Úplně malinkaté děti. Šílený.

    ****
    Další blog, tentokrát od autorů FB skupiny "STOP Speciecizmu!"
    stopspeciecizmu.blogspot.com
    skupina na FB: stopspeciecizmu.tk



    ****
    Nový informační materiál o kožešinových farmách - obsáhlý a fakt dobrý.
    Ke stažení na uloz.to/8441715/informace-o-kozesinovych-farmach-pdf


    Krátký informační materiál Co předchází surovině?
    Ke stažení na ulozto.cz/6443909/stopkozesovymfarmam-pdf


    Plakát k tzv. myslivectví - pitomému zabíjení z potěšení ze zabíjení a k ukojení svých nevybitých potřeb někoho fyzicky ovládnout. Idioti.
    Ke stažení na ulozto.cz/6454728/hleda-se-pdf



    Autor všech materiálů: Animal in Distress zachrana-zvirat.blogspot.com.

    Toť pro dnešek vše...