We'll be kind: animal studies
Zobrazují se příspěvky se štítkemanimal studies. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemanimal studies. Zobrazit všechny příspěvky

9. listopadu 2018

Koně v první světové válce: všechny texty

V době výročí sta let od skončení první světové války zde sdílím aktuální seznam všech mých dosud publikovaných prací a článků na téma dějin koní v první světové válce.
V blízkých letech budou zcela jistě následovat další :)

Kůň táhnoucí vozík s raněnými britskými vojáky.


Člověk a kůň ve vřavě bitevní. Místo koní ve válečném prožitku vojáků první světové války
diplomová práce obhájená na Ústavu českých dějin FF UK v roce 2017
text práce + obrazová příloha

"A byl to můj oslíček..." Vojáci první světové války a jejich vztah k válečným koním
příspěvek na přednáškových dnech Obrazy a perspektivy Velké války na FF UK, 20. 4. 2017
zvukový záznam + anotace přednášky

Vyčerpaný? Zastřelit!
článek v časopise 1. SVĚTOVÁ II/2016
Vyčerpaný? Zastřelit!

Zvíře na bojišti 1. světové války: koně a přepravní zvířata
bakalářská práce obhájená na Ústavu českých dějin FF UK v roce 2014
Zvíře na bojišti 1. světové války: koně a přepravní zvířata

Vystoupení v pořadu České televize Naše Velká válka
Díl Nazdar, salut!, 24. 8. 2014
Vystoupení v pořadu České televize Naše Velká válka

Hospodářské využití zvířat za dvou světových válek v kontextu přechodu k mechanizaci
esej
Hospodářské využití zvířat za dvou světových válek v kontextu přechodu k mechanizaci

Zvířata ve válkách jako problém pro sociální dějiny
esej
Zvířata ve válkách jako problém pro sociální dějiny

Bratři ve zbroji - zvířata ve válkách a v armádních laboratořích
článek napsaný pro A2 č. 13/2013 (v redakčně upravené verzi publikováno zde)
Bratři ve zbroji - zvířata ve válkách a v armádních laboratořích

Koně a tanky - živé a neživé v první světové válce
esej
Koně a tanky - živé a neživé v první světové válce


Typický způsob přepravy kulometů v první světové válce
- rozložený na hřbetu koně. Německá armáda.

V první světové válce zemřelo - kromě asi 10 milionů vojáků - odhadem 3-8 milionů koní, oslů a mul. Velká část těch, co se dožili konce války, skončila na jatkách či byla zastřelena.

1914-1918

---
Tento blog můžete sledovat i na Facebooku: facebook.com/WellBeKind

8. října 2018

Zvířata v první světové válce (přednáška)

V úterý 16. října 2018 budu přednášet v Regionálním muzeu v Kolíně na téma zvířat v první světové válce. Pokud to máte poblíž a chcete se něco dozvědět, ráda vás uvidím.

Po přednášce bude promítán film Válečný kůň (War Horse, r. Steven Spielberg, 2011) s úvodními komentáři.

Přednáška je součástí výstavy Kolín 1914–1918: Kolíňané za Velké války a vznik Československé republiky.

Anotace: V první světové válce armádám sloužilo až deset milionů koní, oslů a mul, s nejrůznějšími úkoly lidem pomáhali i psi. Vojáci v zákopech často adoptovali toulavé kotě, které jim poskytovalo útěchu a sloužilo jako maskot jednotky. V přednášce si poslechnete, k čemu všemu byla zvířata využívána a jaké osudy je na frontě čekaly. Dozvíte se třeba, jak se v první světové válce ocitli sloni a proč vojáci věnovali pomníky myším a kanárkům. Přednáška bude doplněna mnohdy ojedinělými archivními fotografiemi.

Vstupné 30 Kč.

Veigertovský dům, Regionální muzeum v Kolíně (Karlovo náměstí 8, Kolín)

Odkaz: muzeumkolin.cz/pro-navstevniky/prednasky


PS: Dva týdny po mně následuje skvělá přednáška Jiřího Hutečky Morálka českých vojáků rakousko-uherské armády v historii a historiografii.

---
Tento blog můžete sledovat i na Facebooku: facebook.com/WellBeKind

23. července 2018

Historie zákonů na ochranu zvířat: Francie

Z historie zavádění zákonů na ochranu zvířat, tentokrát Francie.
Prvním francouzským zákonem proti krutosti na zvířatech byl tzv. Loi Grammont z roku 1850. Jako ve většině tehdejších zemí ovšem chránil pouze zvířata domácí (včetně hospodářských) a navíc se vztahoval výhradně na krutost páchanou ve veřejném prostoru. Týrání zvířat v soukromí či např. na jatkách zákon nijak nepostihoval.
Teprve roku 1959 byla zrušena podmínka veřejného prostoru a zákon byl rozšířen na
divoká zvířata držená v zajetí.
Jelikož francouzský zákon dodnes nepovažuje volně žijící divoká zvířata za cítící bytosti, žádná ochrana před týráním se na ně nevztahuje.


English: The history of anti-cruelty animal laws in France
The first anti-cruelty law in France, so-called Loi Grammont, was enacted in 1850. Like most countries in that era it only protected domestic animals (including farm and working animals) and only covered cruelty committed against animals publicly. Therefore it didn't cover any act against animals committed in private surroundings, in slaughterhouses etc.
Only in 1959 the condition of publicity was abolished and the protection was extended to undomesticated animals living in captivity.
Even today the French law doesn't protect any free-living wild animals from cruelty since it doesn't legally consider them sentient beings.



Znění Loi Grammont, 1850.
Zdroj/Source: Bibliothèque nationale de France


---
Tento blog můžete sledovat i na Facebooku: facebook.com/WellBeKind

9. prosince 2016

Zvířata ve středověku

Tento příspěvek o postavení zvířat v evropském středověku a o středověké zvířecí symbolice je sepsán na základě literatury a přednášek francouzských historiků v rámci Česko-francouzského historického semináře na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (viz závěr článku).
 
  • Bible: Bůh stvořil člověka jako bytost dokonalou a zvíře jako bytost nedokonalou. Zvířata jsou člověku podřízena a mají jím být ovládána
  • proti tomuto názoru existuje "druhý proud" - Aristotelés: všechna boží stvoření jsou bratry. Dále představován zejména Pavlem z Tarsu.
  • teologické debaty: kam přijdou zvířata po smrti? je pro ně místo v nebi? týká se zvířat zákaz práce v neděli? apod.
  • zvířata v křesťanském středověku obecně nejsou příliš oceňována - souvisí se snahou církve potlačit přetrvávající pohanské kulty, které uctívají zvířata, a nahradit je uctíváním Krista
  • středověk neměl příliš zájmu o encyklopedické poznání zvířat - jediné středověké texty zabývající se odborným poznáním zvířat jsou překlady Aristotelových spisů (Historia animalium, De partibus animalium a další). V původních středověkých naučných textech se zvířata vyskytují pouze jako součást přírody (natura rerum).
  • mezi praktickými spisy byly obzvláště četné lovecké příručky. Dále příručky o kování koní, jízdě na koni, zemědělském a kulinářském využití zvířat apod. Zároveň moralistická literatura odsuzující lov - jejími autory jsou duchovní, lov je podle nich nekontrolovatelná vášeň a marnivost.
  • základní literaturou pro poznání středověkého vnímání zvířat jsou bestiáře
    • jde o spisy primárně náboženského, teologického charakteru, ne o naučnou (přírodopisnou) literaturu. Účelem je výklad alegorického a symbolického významu jednotlivých druhů zvířat, jejich vlastností a jejich vztahu s Kristem a s Bohem (připodobnění k různým fázím života Krista apod.). Jsou určeny zejména univerzitním učencům-teologům. Většina bestiářů vychází z řeckého spisu Physiologus (2. či 3. stol. n. l.). Na stejné rovině se vyskytují zvířata skutečná, mytická i fantazijní.
    • zlatou érou bestiářů je 12. a 13. století

Středověká znalost zvířat zahrnovala i zvířata zcela fantazijní -
zde cerastes, tvor s hadím tělem a hlavou berana.
Bestiář pocházející z Flander (kolem roku 1350).

    • středověk dělí zvířata do pěti kategorií: 1) čtyřnožci, 2) ptáci a zvířata žijící ve vzduchu, 3) ryby a zvířata žijící ve vodě, 4) plazi, 5) škůdci a jiná havěť. Moderní přírodovědné kategorie (např. savci, hmyz) středověk nezná - proto jsou např. velryby a delfíni považováni za ryby, mezi "havěť" jsou zařazováni potkani stejně jako pavouci, netopýři jsou řazeni mezi ptáky a tak dále.
    • zvířata místní vs. zvířata exotická:
      • například lev není pro středověkou Evropu skutečně exotickým zvířetem - je častým obyvatelem panovnických zvěřinců, objevuje se běžně jako heraldický symbol, námět v architektuře a sochařství 
      • podobně je na tom slon
      • skutečně exotickými zvířaty jsou pro středověkou Evropu např. žirafa, nosorožec, hroch...
    • zvířata skutečná vs. zvířata imaginární: 
      • středověký člověk tuto distinkci nevnímá. Zvířata jako jednorožec, drak, gryf či mantichora se v bestiářích vyskytují po boku skutečných zvířat a jsou považována za skutečně existující
      • nejděsivějším ze všech zvířat je drak - "král hadů". Drak byl považován za okřídleného hada, je ztotožňován s hadem, který svedl Evu v ráji. Drak evropského středověku je vždy symbolem zla, na rozdíl od orientálních draků např. v Číně, kteří bývají symbolem štěstí. Výhra svatého Jiřího (ale i jiných světců) nad drakem symbolizuje vítězství křesťanství nad zlem a pohanstvím.
      • i středověký člověk však o existenci některých bájných zvířat pochyboval - takovým příkladem jsou sirény, mořské příšery či fénixové
    • v průběhu dějin se mění genderové vnímání jednotlivých druhů zvířat. Stejně tak v různých jazycích se rod jako jazyková kategorie názvů zvířat liší: například francouzské le chat (muž.) vs. české kočka (žen.), francouzské la licorne (žen.) vs. české jednorožec (muž.), francouzské la grue (žen.) vs. české jeřáb (muž.) a tak dále.
    • menažerie (zvěřince)
      • jde o předchůdce dnešních zoologických zahrad a cirkusů. První zvěřince jsou známy již ze 4. tisíciletí př. n. l. Jsou majetkem panovníka, symbolem jeho moci a bohatství, přehlídkou živých atributů panovníkovy moci. Zvířata jsou získávána převážně jako dary od jiných panovníků, jsou směňována při uzavření spojenectví apod. - např. Karel Veliký obdržel v roce 801 jako dar od bagdádského chalífy slona známého pod jménem Abúl Abbás. Zvěřince se postupně otevírají veřejnosti, teprve mnohem později se stávají místem k učenému poznání zvířat - při vzniku zvěřinců je tato funkce dlouho zcela nepodstatná.
      
    Stvoření zvířat Bohem. Freska v kostele Vittskövle, Švédsko (1480).

    [vybraná zvířata ve středověku (symbolika, postavení):]
    • kočka 
      • ke kočkám chována velká nedůvěra, jsou neoblíbeny a vnímány negativně
      • spolčují se s ďáblem, žijí v noci - podezřelá stvoření, atributem čarodějnictví
      • na druhou stranu často chované v klášterech a domácnostech za účelem lovení myší
      • zlom ve 14. století, částečně díky morové epidemii - kočky loví krysy, jejichž blechy přenáší mor
      • postupně se stává jedním z nejoblíbenějších chovaných zvířat
    • pes
      • z počátku vnímán s nedůvěrou podobně jako kočka
      • obecně negativní konotace, nečisté zvíře, spojován se sexualitou
      • někdy dokonce symbolem zrady (dnes symbolem věrnosti)
      • na druhou stranu jsou vybraná lovecká plemena ceněným majetkem aristokracie
      • jeho hodnota stoupá v 16.–17. století, stává se oblíbeným zvířetem u dvora, zejména oblíben šlechtičnami, postupně se dostává až na samý vrchol obliby (nejlepší přítel člověka)
      • nedůvěra dodnes přetrvává zejména v arabských a středomořských oblastech
    • medvěd
      • pravěkými lidmi velmi uctíván, hovoří se o kultu medvěda či snad i o náboženském uctívání medvěda (medvěd jako první bůh). Stejně tak velmi uctíván pohanskými kmeny dlouho do raného středověku
      • ze všech zvířat nejvíce připomíná člověka - dokáže chodit po dvou nohách, bere předměty do rukou, "tancuje", dokonce pokládán za mytického předka lidí
      • je považován za nejsilnější a nejmocnější ze všech zvířat a proto za prvního krále zvířat
      • je atributem evropských králů, lov na medvěda je výsadním právem a povinností králů, je nejvzácnějším darem, který může panovník věnovat jinému panovníkovi 
      • katolická církev jej však začala očerňovat ve snaze potřít pohanské kulty uctívající zvířata a zejména medvěda (kult medvěda udržuje lidi v pohanství, brání christianizaci, medvěd je "nepřítelem Krista")
      • → ve 12. století z pozice nejvíce ceněného zvířete klesá do pozice zvířete nenáviděného a odsuzovaného, ztotožňovaného s ďáblem (ďábel často zobrazován v podobě medvěda), místo síly a obratnosti spojován s vlastnostmi jako hloupost, lenost, neobratnost, obžerství (částečně přetrvalo dodnes), na pozici krále zvířat je nahrazen lvem
      • symbolem úplného ponížení a zesměšnění medvěda je jeho vystavování na trzích v řetězech a kovových náhubcích, zkrocení a zlomení medvědi jsou medvědářem pomocí násilí nuceni předvádět nejrůznější kousky pro pobavení publika
      • M. Pastoureau: medvěd je "padlý král"
      • medvědi ve velké části Evropy zcela vyhubeni
    • havran
      • v antickém starověku obdivován pro svou inteligenci, je symbolem štěstí, pro Kelty je symbolem moudrosti
      • s příchodem křesťanství však jeho obliba upadá
      • zdržuje se u hřbitovů, živí se mršinami, skřehotavý hlas, černé peří - z antického symbolu štěstí se mění v symbol neštěstí, smrti
      • přisuzovány vlastnosti jako chamtivost, nenasytnost, zlodějství (požírá úrodu na polích), pokrytectví, nafoukanost
    • prase
      • v antice i u pohanských kmenů uctíváno, všemi třemi hlavními náboženstvími však vnímáno jako nečisté
      • velmi ambivalentní vnímání - na jedné straně nízkost a špinavost, na druhé straně symbol prosperity (zlaté prasátko; něm. výraz Schwein haben - "mít štěstí")
      • již antická medicína doložila, že je anatomicky velmi podobné člověku (vnitřní orgány, světlá pokožka, selata jsou ze všech mláďat nejpodobnější lidským novorozeňatům apod.). Přesto – či právě proto – je prase opovrhováno (M. Pastoureau: prase je člověkův "neoblíbený bratranec")
      • přisuzovány vlastnosti jako nenažranost, lenost, špinavost, dodnes považováno za nízké zvíře, opovrhováno i přes svou vysokou inteligenci
      • většinu času prohrabává zemi, tedy má skloněnou hlavu → obviňováno, že neuznává Boha, protože se nedívá k nebi
      • prasnice rodí mnoho mláďat, často více než kolik má prsních žláz → obviňována jako špatná matka, zároveň uctívána jako symbol plodnosti
      • po mnoho století bylo prase často jediné zvíře v domácnosti - mnohdy člověkův nejblížší společník
      • v okamžiku, kdy se oblíbencem člověka stává pes, přebírá prase od psa negativní konotace spojené se sexualitou (viz výraz prasárničky, fr. cochonnerie)
    • lev 
      • lev je první zvíře, které vstoupí na biblickou Noemovu archu. Stává se zvířetem se silným křesťanským významem - je atributem evangelisty Marka, někdy ztotožňován i se samotným Kristem či církví (někdy však naopak spojován s ďáblem).
      • zároveň však zůstává v paměti i lev-lidožrout, související se skutečností, že křesťané byli v době římského císařství předhazováni lvům
      • ve 12. století přebírá po medvědovi roli krále zvířat, přebírá i (původně medvědovu) asociaci s královským majestátem a odvahou (viz přezdívka anglického krále Richarda - Richard Lví Srdce). Jeho hříva symbolizuje královskou korunu.
      • lvům (nepravdivě) přisuzována schopnost spát s otevřenýma očima, díky čemuž se stali symbolem bdícího ochránce - odtud časté sochy lvů u vchodu do kláštera, paláce či jiné budovy
    • další zvířata:
      • liška: její vnímání osciluje mezi uznáním a odsudkem. Inteligentní a hravá, ale také prohnaná, vypočítavá, lstivá a úskočná zlodějka a zrádkyně. Francouzské podst. jméno malin - "ďábel", ale také "liška". Obecně negativní vnímání ryšavé barvy. O rozšířeném středověkém literárním motivu Lišáka vice zde.
      • jeřáb: jednoznačně pozitivní význam. Majestátnost, symbolem rovnosti a spravedlnosti. Již ve středověku byly sledovány jeho migrační trasy pomocí kroužkování.
      • opice: ve středověku vnímána jako krajně odpudivé zvíře, nejošklivější a nejodpornější ze všech tvorů. Spojována s ďáblem, s vlastnostmi jako pokrytectví, faleš, podlost. Isidor ze Sevilly varuje těhotné ženy před pohledem na opici nebo na její obraz - pokud tak udělá, bude její dítě ošklivé stejně jako opice.
      • veverka: dnes oblíbené zvíře, vnímána pozitivně, jako veselé a hravé zvíře. Ve středověku však vnímána negativně: líná a chlípná (tráví čas dováděním po stromech), lakotná (ukládá si víc jídla, než zužitkuje), hloupá (zapomíná, kam si potravu schovala). Stejně jako u lišky je negativně vnímána její zrzavá srst.
    • král zvířat: velkou úlohu zvířat ve středověké symbolice dokládá i prestižní pozice krále zvířat. Jak již padlo výše, za prvního krále zvířat byl považován medvěd. Po devalvaci medvěda byl katolickou církví na tuto pozici dosazen lev, avšak nebyl jediným a univerzálním "králem". V mimoevropských oblastech mu konkurovali slon a tygr či dokonce nosorožec, orel a jaguár. Pouze lev však svoji vládu rozšířil mimo svá přirozená bydliště v Asii a v Africe také do Evropy.

    Odysseus a bohyně Kirké s lidmi přeměněnými ve zvířata.
    Dřevoryt z německého překladu Boccacciova De mulieribus claris
    (kolem roku 1474).

    Literatura k problematice zvířat ve středověku:
    (výběr se zaměřením na knihy dostupné v českých knihovnách)
    ₰ Michel Pastoureau: Medvěd. Dějiny padlého krále (vyšlo česky / recenze č. 1 / recenze č. 2 / recenze č. 3)
    ₰ Další knihy M. Pastoureau (pouze ve francouzštině): Prase. Dějiny neoblíbeného bratrance, Středověké bestiáře, Slavná zvířata, Král zabitý prasetem
    ₰ Daniela Dvořáková: Kôň a človek v stredoveku. K spolužitiu človeka a koňa v uhorskom kráľovstve (vyšlo slovensky / recenze)
    ₰ Daniela Dvořáková a kol.: Človek a svet zvierat v stredoveku (obsah / úvod a ukázka / vybrané studie)
    ₰ A Cultural History of Animals in the Medieval Age (ze šestidílné série pokrývající všechna období dějin / o sérii)
    ₰ Aleksander Pluskowski: Wolves and the Wilderness in the Middle Ages

    ₰
    John Aberth: An Environmental History of the Middle Ages (Part III: Beasts) (online na Google Books)

    ₰ Frank Meier (pouze v němčině): Mensch und Tier im Mittelalter
    ₰ Éric Baratay (pouze ve francouzštině): Des bêtes et des dieux
    ₰ Robert Delort (pouze ve francouzštině): Les animaux ont une histoire (o knize)


    Přednášky Česko-francouzského historického semináře na FF UK:
    ❖ Michel Pastoureau: Historik tváří v tvář zvířeti (L'historien face à l'animal), 13. dubna 2012
    ❖ Baudouin Van den Abeele: Prameny kulturní historie zvířat ve středověku (Les sources de l'histoire culturelle des animaux au Moyen Âge), Jeřáb popelavý ve středověku - od skutečnosti k fikci (La grue cendrée au Moyen Âge - de la realité à la fiction), 27. října 2016

    Odkazy:
    ★ Zvířata na lavici obžalovaných (článek na tomto blogu o soudních procesech se zvířaty)
    ★ Tematické číslo časopisu Dějiny a současnost. Lidé a jejich zvířata
    ★ Tematické číslo Historické štúdie 48/2014. Človek a svet zvierat v stredoveku
    ★ Rozhovor s M. Pastoureau pro časopis Dějiny a současnost
    ★ Naši chlupatí bližní - diskuzní pořad Historie.cs
    ★ "Le cochon est toujours coupable." Rozhovor s M. Pastoureau (ve francouzštině)
    ★ Rozhovor s Robertem Delort (ve francouzštině)
    ★ Les animaux ont aussi leur histoire. Série podcastů s M. Pastoureau (ve francouzštině)
    ★ Ours dans la culture (Kulturní obraz medvěda - článek na francouzské Wikipedii)
    ★ Cultural depictions of elephants (článek na anglické Wikipedii)
    ★ expositions.bnf.fr/bestiaire (poněkud starší, ale užitečná online výstava ilustrací z bestiářů)
    ★ Paws, Pee and Mice. Cats among Medieval Manuscripts


    Pozn.: Z výběru literatury a odkazů je zřejmé, že většina prací zabývajících se dějinami zvířat (ve středověku i obecně) je francouzského původu a tudíž ve francouzštině. Případným zájemcům neovládajícím tento jazyk nezbývá než doufat, že se překlady do češtiny nezastaví jen u famózního Pastoureauho Medvěda.

    A na úplný závěr jedna velmi nedisciplinovaná středověká kočička :)
    Viz článek Paws, Pee and Mice.
    B. H.
    ---
    Tento blog můžete sledovat i na Facebooku: facebook.com/WellBeKind

    11. února 2016

    Vyčerpaný? Zastřelit! aneb váleční koně v 1. světové

    V trafikách je právě k zakoupení časopis 1. SVĚTOVÁ, v němž vyšel můj článek o válečných koních v první světové válce.

    Časopis 1. SVĚTOVÁ II/2016

    Hledejte číslo II/2016, na obálce vlevo dole je kůň. Případně stáhněte v PDF :)
    ***

    Článek vychází z mého výzkumu a bakalářky, která je dostupná na webu humanimal.cz. Téma rozhodně není uzavřené, pokračuji v něm i v diplomce.

    Výsledek schválily i moje kočky, což je zpětná vazba, která se samozřejmě cení nejvíc.


    Odkazy:
    Článek ke stažení v PDF
    Webová stránka časopisu 1. SVĚTOVÁ (včetně možnosti prolistovat)
    Bakalářská práce Zvíře na bojišti 1. světové války (B. Hunčovská)

    ---
    Tento blog můžete sledovat i na Facebooku: facebook.com/WellBeKind

    19. října 2015

    Psychologie konzumace masa (přednáška)

    Na bratislavském Vegánskem dni v neděli 1. listopadu 2015 si můžete poslechnout mou přednášku na téma Psychologie konzumace masa.

    Proč je pro tolik lidí nepřijatelné přejít na veganství, ačkoli znají důvody? Proč odmítají konfrontaci s realitou? Na jedné straně dnes stále více soucítíme se zvířaty a chráníme je, na straně druhé ale čím dál více odsouváme mimo naše zraky chov tzv. hospodářských zvířat. Zavíráme oči před vším, co produkce živočišných potravin způsobuje. Jak k tomu dochází? Tato přednáška se pokouší odpovědět na otázku, proč soucitní lidé zavírají oči před utrpením tzv. hospodářských zvířat a proč jej vědomě podporují. Budeme se zabývat procesy, které nám umožňují ignorovat realitu. Zároveň si ukážeme, co lidem brání ve změně a jak jim můžeme v přijetí reality pomoci. Přednáška je určena veganům i konzumentům masa, začátečníkům i zkušeným aktivistům.

    Na programu bude také promítání dokumentárního filmu Speciesism: The Movie. 

    Vegánsky deň proběhne v Brastislavě v klubu A4, začátek v 18 hod. Pořádá organizace Vegánske hody.

    Facebooková událost: fb.com/events/1632298460392031

    Těším se na setkání s vámi i na podnětnou diskuzi.


    ---
    Tento blog můžete sledovat i na Facebooku: facebook.com/WellBeKind

    1. března 2014

    Zvířata v moderních válkách (přednáška)

    Na letošním VeganFestu (www.veganfest.cz) probíhajícím v březnu a dubnu 2014 v Brně budu přednášet na téma Zvířata v moderních válkách a ve vojenských výzkumech. Zde uveřejňuji anotaci, kterou se můžete nechat nalákat:


    Zvířata v moderních válkách a ve vojenských výzkumech (anotace)

    Ve dvou největších válkách 20. století sloužily člověku miliony zvířat. Koně tahali děla a na jejich bedrech ležela přeprava veškerého materiálu, psi byli vysíláni do prudké palby, aby doručili důležitý vzkaz. Statisíce z nich za svou službu zaplatily cenu nejvyšší a zemřely roztrhány granáty či otráveny bojovým plynem. Války 21. století již nevyžadují takovéto služby, zvířata však z bojiště nezmizela. Stávají se z nich profesionální vojáci zneškodňující miny i protivníky, vojenské laboratoře vyvíjejí zvířecí bojovníky na dálkové ovládání. Vojáci se učí lépe zabíjet lidi trénováním na zvířatech, vojenští lékaři zase rozřezávají živá zvířata, aby se lépe naučili ošetřovat válečná zranění. O tomto často utajovaném způsobu zneužívání zvířat lidmi pohovoří studentka historie, která se tématem dlouhodobě zabývá. 

    Kromě povídání mohu slíbit zajímavé a často unikátní fotografie. Víte například, jak vypadaly první plynové masky pro psy, či jaká nejrůznější zvířata tahala děla?




    Přednášku můžete navštívit v neděli 23. března 2014 v brněnské kavárně Trojka od 14 hodin. Spolu se mnou bude ten den přednášet socioložka Tereza Vandrovcová (Soucitně.cz) o konceptu karnismu - ideologie skryté za konzumací masa, dozvědět se také budete moci o environmentálních dopadech živočišné stravy. Pokud do Brna zavítáte na celý víkend, můžete v sobotu navštívit i besedu veganských rodičů o stravování dětí či přednášku právničky zabývající se prosazením práva na veganskou a obecně alternativní stravu ve školách a nemocnicích.

    Celý program VeganFestu naleznete zde: veganfest.cz/program-veganfest-2014

    Těším se na setkání i na případné zajímavé dotazy!

    ---
    Tento blog můžete sledovat i na Facebooku: facebook.com/WellBeKind

    8. ledna 2014

    Zvířata ve válce: Koně v první světové válce

    EDIT: Aktuální seznam mých textů naleznete v tomto příspěvku.


    Zde bych se chtěla podělit o své dosud publikované práce na téma používání tažných zvířat v první světové válce a v širším kontextu používání zvířat ve válkách vůbec. Všechny mé texty jsou publikované na českém webu vědního oboru Human-Animal Studies humanimal.cz, který zkoumá vztahy mezi zvířaty a lidmi z mnoha společenskovědních perspektiv.

    Většina textů vznikla v rámci mého studia pro některý ze studovaných předmětů. V tomto roce obhajuji svoji bakalářskou práci na téma tažných zvířat v první světové válce na historii FF UK a v následujících letech hodlám v tomto tématu pokračovat, představit jej na tematických konferencích a připravit k vydání skromnou publikaci.


    Zvíře na bojišti 1. světové války: koně a přepravní zvířata
    bakalářská práce obhájená na Ústavu českých dějin FF UK v roce 2014
    Zvíře na bojišti 1. světové války: koně a přepravní zvířata

    Hospodářské využití zvířat za dvou světových válek v kontextu přechodu k mechanizaci
    esej pro předmět Hospodářské dějiny
    Hospodářské využití zvířat za dvou světových válek v kontextu přechodu k mechanizaci

    Zvířata ve válkách jako problém pro sociální dějiny
    esej pro předmět Společenský život nejen v dlouhém 19. století
    Zvířata ve válkách jako problém pro sociální dějiny

    Bratři ve zbroji - zvířata ve válkách a v armádních laboratořích
    článek napsaný pro A2 č. 13/2013 (v redakčně upravené verzi publikováno zde)
    Bratři ve zbroji - zvířata ve válkách a v armádních laboratořích

    Koně a tanky - živé a neživé v první světové válce
    esej pro předmět Technické projevy každodennosti
    Koně a tanky - živé a neživé v první světové válce

    Německý voják krytý mrtvým koněm, zřejmě druhá světová válka. Agencja FORUM.


    PS. Budete-li si chtít na toto téma poslechnout přednášku, přijeďte v březnu tohoto roku do Brna, kde budu přednášet na Veganfestu (veganfest.cz).

    Za případné komentáře k textům budu vděčná.

    ---
    Tento blog můžete sledovat i na Facebooku: facebook.com/WellBeKind

    3. listopadu 2012

    Zvířata na lavici obžalovaných aneb Dobrodružství právní historie - poznámky

    Navštívila jsem zajímavou přednášku paní doktorky Hany Müllerové o soudních procesech se zvířaty v minulosti, a s ostatními bych se chtěla podělit o své poznámky z této přednášky. Doplnila jsem je pár svými poznatky ze studia historie. Nechť slouží :)

    Zvířata na lavici obžalovaných aneb Dobrodružství právní historie
    JUDr. Hana Müllerová, Ph.D., Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i.
    Přednáška 1. 11. 2012

    • společenské postavení zvířat a jejich právní pozice
    • obvinění (většinou z vraždy či zranění člověka – často prasata), proces u soudu, odsouzení, poprava
    • vedli vzdělaní právníci, bylo myšleno zcela vážně
    • doloženo od konce 13. stol., vrchol ve stol. 15. a 16., poslední doklad z poč. 20. stol. ve Švýcarsku
    • nejčastěji doloženo ve Francii a Švýcarsku, méně Itálie, Anglie, výjimečně slovanské prostředí – Bulharsko
    • dva typy: 1) trestní řízení proti konkrétnímu zvířeti – za zranění či vraždu, příp. čarodějnictví – světské soudy, 2) hromadné procesy proti škůdcům – církevní soudy
    • obvinění z vraždy či zranění člověka – nejčastěji prasata – dítě ponecháno bez dozoru, prase ho usmrtilo; dále psi, býci...
    • 1906: poprvé popsáno a zpracováno – Evans
    • probíhalo zcela v souladu s pravidly procesů s lidmi – vždy přítomen žalobce a obhájce, výslechy zvířete, zavírání do věznice spolu s lidmi, stejně provedený trest za vraždu jako lidem – stětí, oběšení
    • 1474 Basilej – souzen kohout za to, že údajně snesl vejce – strach – posedlý ďáblem, čarodějnictvím – upálen
    • 1906 – poslední doložený případ tohoto typu, Švýcarsko – loupežné přepadení, kdy dva pachatelé poštvali na oběť psa – ten člověka zabil. Viníkem uznán pes, popraven, muži pouze trest vězení.
      • dnes by se tento případ hodnotil jako použití zbraně (psa) – pachatelem je člověk, pes je zbraní
    • procesy se škůdci u církevních soudů:
      • kobylky, hlodavci – přemnožené kobylky velkou hrozbou – boží trest lidem, nebo vtělení ďábla?
      • hromadný proces s kobylkami – nedostavily se do síně → šli na pole, vyzvali kobylky k dostavení se – nedostavily se :D
      • i škůdci měli obhájce – obhajoba: i oni jsou boží stvoření, Bůh je stvořil a určil jim za potravu rostliny → vykonávají to, k čemu je Bůh určil. U larev chrousta, které úrodu také ničily: jsou to nezletilci, trest jim má být prominut.
      • rozsudek: všichni škůdci jsou vyzváni, aby přestali, jinak bude následovat postih – klatba, exkomunikace... :) Případně jim byl vyhrazen náhradní pozemek, kam byli vyzváni se přesunout. Určitě fungovalo ;)
      • jeden právník založil celou kariéru na tomto – na obhajobě škůdců – Bartholomeo Chassenée – 1522 obhájce myší: nedostavily se k soudu – tvrdil, že předvolání bylo nedostatečné, nebyly o něm zpraveny všechny myši, předvolání musí být důkladnější → nové líčení, znovu se nedostavily :D, tvrdí: myši neměly dost času na přesun, musí jim být dána dostatečná lhůta, aby se dostavily → nové líčení, opět se nedostavily, tvrdí: bylo to kvůli kočkám, myši se bojí dorazit, když ve městě pobíhají kočky, musíme ten den kočky zavřít → už nikdo neakceptoval, odsouzeny
    • Proč toto probíhalo? Procesy lidem musely dávat smysl. Jiná mentalita, mentální svět středověkého člověka. Jinak by je nedělali – byly dost nákladné, náročné.
      • různá vysvětlení, která se objevují:
      • „tmářské období“, temno dějin, dogma – představy o vtělení ďábla, temných sil, časově se shoduje s procesy s čarodějnicemi
      • zvířata ve středověku považována za subjekty? – X takový status ale v žádné jiné oblasti neměla
      • naplnění „funkcí trestního postihu“ (právnický termín)? – tři fáze:
        • prevence – splněno popravou
        • odradit jiné pachatele – X žádná jiná zvířata stejného druhu ale u procesů, poprav nebyla (výjimky – vlčí šibenice za německými městy – jasně za účelem odradit ostatní vlky od města)
        • samotný trest
      • náboženské důvody? – Starý zákon: býk, který usmrtí člověka, má být ukamenován a maso nesmí být snězeno – X není tam ale nic o procesech; Nový zákon: prasata posedlá duchy, Ježíš je sehnal ze srázu – je možné, že právě proto prasata tak často souzena v procesech?
      • důsledek krize společnosti na konci 13. stol.?– X dnešní historikové jsou zdrženliví ohledně toho, nakolik to opravdu byla krize
      • udělat zločin z nevysvětlitelných jevů → vysvětlit, udělat zločin z nehody → najít viníka, udělat zločin zvířete z činu člověka → přenést vinu na zvíře
    • rozvoj vědy, racionalismus – museli vidět, že procesy se škůdci k ničemu nevedou → vymizely
    • co dnes se zvířaty, která způsobí zranění či smrt člověku?
      • za rok 2002 asi sedm úmrtí po napadení psem
      • většinou široce medializováno
      • utrácení psa, který to způsobil: není to nějaké transformované pokračování procesů? „Spravedlnosti bylo učiněno zadost apod.“ …
      • jak se na to dívá zákon: Důvodem k usmrcení zvířete je c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem – nelze aplikovat jako trest za napadení v minulosti → výklad: není v souladu se stávajícím zákonem usmrtit zvíře proto, že napadlo člověka
    • historická a dnešní pozice zvířat ve společnosti a právu
      • antropocentrismus
      • římské právo: zvíře je věc v právním smyslu – týká se hlavně majetkového práva – v posledních desetiletích se ale pojetí zvířete jako věci mění
      • Descartes: zvíře jako automat, nemá žádný intelekt, duši, pocity, vědomí, jedná jako stroj → nemůže trpět, nic ho nebolí – tím se zaštiťovali experimentátoři při vivisekcích prováděných na živém, plně vědomém zvířeti – ono je to přeci vůbec nebolí
      • Darwinova evoluční teorie – impuls ke změně vztahu člověka k zvířatům – člověk společníkem, soukmenovcem zvířat, součást jedné rodiny, sdílíme určité rysy
      • zvířata jako cítící a vnímající bytosti
      • preambule českého zákona na ochranu zvířat – „zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka“
    • odrazy nového pojetí zvířete v právu:
      • právní ochrana zvířat jako novodobý fenomén
      • všechny „civilizované“ země mají (nějaké) zákony na ochranu zvířat
      • nový občanský zákoník: „Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze“
      • za týrání zvířete až 3 roky, za zanedbání péče až 6 měsíců
      • zvíře není subjektem práva, takže nemůže být pachatelem deliktu – není trestněprávně ani jinak odpovědné, nemůže být trestáno a vězněno (argumentem to, že zvíře nemá rozum, aby si spojilo svůj čin a následek – trest)


      Další informace a zdroj použitého obrázku zde: http://www.globalanimal.org/2011/02/14/medieval-court-cases-animals-on-trial/29793/

    26. července 2011

    J. Dunayer: Speciesism - komentář ke knize

    "Until we reduce society's speciesism, we'll keep treating the symptoms rather than curing the illness. In the end, only a substantial decrease in speciesism can emancipate nonhumans.
    Why emancipate nonhumans? Enslavement is wrong, murder is wrong, and causing innocent beings to suffer is wrong. Fully as much as humans, all nonhumans are entitled to life, freedom, and other basic rights. Humans deny this for only one reason: speciesism."

    "Dokud nezmenšíme druhovou nadřazenost ve společnosti, budeme jen ošetřovat jednotlivé projevy, namísto abychom odstranili sám problém. Pouze výrazné umenšení speciesismu v myslích lidí může mimolidi osvobodit.
    Proč osvobodit mimolidi? Zotročování je špatné. Vraždění je špatné. Způsobovat utrpení nevinných bytostem je špatné. V celém rozsahu jako lidé mají i mimolidé právo na život, svobodu a ostatní základní potřeby. Lidé jim toto odpírají z jediného důvodu: druhové nadřazenosti."

    - Joan Dunayer, Speciesism (2004)

    Nad základními texty, jako je tento, se dá dál dobře diskutovat. Celá kniha J. Dunayer se nabízí k polemice (mám ji všude podtrhanou a popsanou :). Autorka sama přitom nedává téměř žádný prostor k diskuzi, vším si je, zdá se, jistá, a pouze oznamuje. Všechno je pro ni jasně špatné nebo dobré, existuje (zjednodušeně) pouze mravně nepřijatelné a jako opak mravně přijatelné čili nutné. Toto není snaha o recenzi, pouze komentář, přemýšlení nahlas. Ať už je pro tebe/vás/nás (nevím ke komu se obracet?) její způsob komunikace myšlenek skousnutelný nebo ne, je to jednoznačně přínosná kniha. Definuje speciesismus a nonspeciesismus tak, že analyzuje myšlenkový systém, právní podobu a aktivismus obojího (speciesismus ve skutečnosti rozděluje na nový speciesismus a starý speciesismus). Zároveň je, tipuju, snadnějším uvedením do speciesismu a zvířecího abolicionismu, předtím než se člověk pustí do Francioneho (viz níže).
    Určitě doporučuju k přečtení aktivistům a teoretikům* (pokud už nemáte přelouskaného Francioneho :), myšlenkově provokuje od začátku do konce.

    Jak jsem si všimla, v prostředí animal studies bylo věnováno něco prostoru konfrontaci Dunayer s Francionem, z něhož do velké míry vychází. Narazila jsem zatím na spíše kritické komentáře, ale moc jsem to nestudovala, pro zájemce např. Jeff Perz, 2006 (zkrácená verze).

    * Doufám, že několik teoretiků animal rights / (non)speciesismu / veganství se u nás brzy objeví :) Moc ráda bych, abychom systémové zneužívání zvířat představili a ukázali jako zcela legitimní a vážný problém, který je třeba v současné době řešit, a tím dodali legitimitu a uznání i animal studies na jedné straně a hnutí za práva zvířat na druhé.

    Je myslím namístě začít diskutovat o terminologii, pokud chceme problém zneužívání zvířat přinést do české společnosti a řešit. V češtině máme spoustu termínů nerozhodnutých anebo krkolomných. Z hlavy, co mě napadá, a co by bylo dobré ujasnit:
    • speciesismus (speciesmus?) / druhová nadřazenost / druhismus (?)
    • animal advocates / animal activists / animalistas / animal defenders - ???
    • práva zvířat? osvobození zvířat? ochrana / obrana zvířat?
    • mimolidská zvířata / mimo/lidská zvířata / mimolidé (?) / ne/lidská zvířata... ???
    • sentience - napadá někoho něco?
    • atd., víc mě teď nenapadá.
    Tento příspěvek je mimojiné snahou o diskuzi, co si o tom myslíte? Jaký termín preferujete? Budu ráda za reakce a podněty, okomentujte.

    Odkazy:
    * Joan Dunayer (wiki), autorka knih Animal Equality: Language and Liberation (2001) a Speciesism (2004)
    * Gary L. Francione, profesor práv (zařadil na své domovské univerzitě do výuky animal rights law), autor několika knih, rozvíjí abolicionismus a kriticky se staví k welfarismu. abolitionistapproach.com
    * lanternbooks.com - nakladatelství, vydává hodně zajímavé tituly (práva zvířat, social justice, environmentalismus, zdravý život)
    * humanimal.cz - Human-Animal Studies v ČR


    Jako obvykle se omlouvám, pokud je moje psaní těžko srozumitelné... Snažím se o kompromis mezi srozumitelností a obsažností či přesností :)

    PS: Protože jsem tento příspěvek jako první publikovala na svém starém blogu, komentáře a diskuze (které jsou nepochybně zajímavé) najdete pod starým článkem :) http://veganskaetika.blogspot.cz/2011/07/j-dunayer-speciesism-komentar.html

    7. května 2011

    Kompilace zajímavostí

    Kompilace odkazů a akcí, které mě v poslední době zaujaly - prohlédněte, sdílejte, využijte...
    S láskou
    B.

    Forfreelife.eu
    Projekt dokumentující život zvířat na českých farmách, chovech a jatkách. Původní videa a fotky, tiskové materiály.



    Podívejte se aspoň na jedno video a fotky. Takhle žijou zvířata pro naše chuti. Tohle je skutečné. To, že budeme zavírat oči a budeme dělat, že se nic neděje, na tom nic nezmění.
    Forfreelife.eu
    Youtube stránka: youtube.com/user/flVidea

    ****
    "Spousta lidí říká, že maso je chutné.. je ale chutné natolik, aby bylo cennější než život? Natolik, aby stálo za veškerou bolest, co se za ním skrývá?"

    Z mnoha dokumentů lze jasně vidět, že značná část zvířat na jatkách se po omráčení probere a je při podřezávání a vykrvácení při vědomí - něco, co je pro většinu z nás nepředstavitelné. Ale i to se dá smést pod stůl tím, že je to přirozené. Je to jenom omluva pro něco, co se (v dnešní době a v našich podmínkách) už omluvit moc nedá. Všechno jsou to jenom omluvy, kterými sami sebe chlácholíme, že o nic nejde, že to, co se děje, je v pořádku, protože "to tak bylo vždycky".
    Moc si vážím těch, kteří jsou schopni i přes všechno, s čím po svejch xx let dosud žili, poodstoupit a pohlédnout na to trochu jinak. A dost mě mrzí, že většina lidí toho není ochotná.

    ****
    Bude to těžký den
    Michal Kolesár napsal výborný obsáhlý text na téma mučení lidí - s využitím různých druhů zvířat. Vše staví na konkrétních případech. Čtení rozhodně i pro historiky.
    "Lidská fantazie jakoby snad ani neměla dno. Co všechno dokázal člověk vymyslet a praktikovat, když jde o to, způsobit někomu bolest. Drtí, mačká, trhá, řeže, pálí, dusí, topí, vaří, vráží na kůl, přibíjí na kříž. Co všechno dokáže použít, když chce trestat. Dřevo, vodu, železo, oheň, zvířata. Tento text je o zvířatech v mučírnách a na popravištích."
    Bude to těžký den - michalkolesar.net/?p=4204

    ****
    Human-Animal Studies, konference
    České stránky Human-Animal Studies - humanimal.cz představím rovnou s chystanou konferencí. Human-Animal Studies (také Critical Animal Studies) je nový interdisciplinární obor, který se zabývá vztahem lidí a mimolidských (nonhuman) zvířat. V zahraničí se poměrně rychle šíří, u nás se jej snaží rozvinout a podpořit právě web humanimal.cz. Jednou z jeho hlavních iniciativ je nyní připravovaná konference Critical Animal Studies - první taková v ČR (a druhá v Evropě), která se bude konat 15.-16. října 2011 v Praze (s názevem "RECONFIGURING THE ‘HUMAN’/’ANIMAL’ BINARY – RESISTING VIOLENCE”). Organizuje ji Katedra sociologie FF UK a ICAS - The Institute For Critical Animal Studies. Účastnit se mohou jak akademici, tak aktivisté, je otevřena v podstatě komukoli. Občerstvení bude zcela veganské :) (a můžu prozradit že úplně výborné) :)

    Více o konferenci: humanimal.cz/CAS/index.html
    Událost na Facebooku: www.facebook.com/event.php?eid=128921897181041

    ****
    Dva blogy kamaráda Zdeňka - Buď jejich přítel jejichpritel.blogspot.com a Animal in Distress zachrana-zvirat.blogspot.com. Přidejte do svého seznamu záložek.

    Vybírám pár útržků z různých článků:
    Všichni voláme po svobodě pro sebe, ale většina z nás svobodu jiným bere nebo většinu z nás nesvoboda jiných nezajímá. Nepřipadá nám ani trochu hloupý, když jiný a jiné vězníme a přitom po své svobodě voláme.
    Není pitomost tvrdit, že kravské mateřské mléko je důležitou součástí jídelníčku dospělých lidí? Protože je kravské mateřské, je přeci určené pro kojence, pro telátka. ...  Tak proč lidé pijí kravské mateřské mléko? Proč krávám kradou děti, aby mohli krást krávám jejich mateřské mléko?


    Moc doporučuju počíst si v článku Prasata aneb nepojídejme je. Vybírám:
    Profesor Stanley Curtis z Penn State University během svých studií, kdy dvě prasata učil hrát jednoduché počítačové hry (prasata při hře ovládala joystick pomocí nosu a zubů, přičemž musela joystickem ovládané ikony přesunout z bodu A do bodu B apod.) zjistil, že prasata umějí hrát skvěle joystickem ovládané počítačové hry, dokonce některé hry mnohem lépe než primáti. Curtisova kolegyně Dr. Sarah Boysen uvedla, že prasata jsou schopna se soustředit s intenzitou, kterou nikdy neviděla ani u šimpanzů.
    Profesor Donald Broom z veterinární školy na Cambridské Univerzitě říká: "Prasata mají dost propracované kognitivní schopnosti. Dokonce více než psi a určitě více než tříleté dítě."
    Prasata jsou schopna se velice rychle naučit rozpoznávat věci podle jména. Dokonce plyšové hračky, byť jsou si podobné, rozpoznají podle jména.
    Lidé, kteří provozují útulky pro zvířata, přisuzují prasatům lidské vlastnosti, protože prasata, stejně jako lidé, si vychutnávají poslech hudby, hraní si s míčem nebo masáže těla.
    Většinu dne prasata (v přirozeném prostředí, pozn.) stráví sháněním potravy, přičemž za noc mohou nachodit až 15 km.
    Každý rok je na celém světě poraženo asi 1,2 miliardy prasat pro lidskou konzumaci.
    V České Republice je chováno více než 4,5 miliónu prasat ročně.

    "Ve velkochovech se naprosto běžně kastrují selátka bez jakéhokoliv umrtvení nebo snížení bolesti." Zkuste si to představit. Představte, si že necháte vykastrovat svoji kočku nebo psa "zaživa". Nebo si představte, že to dělají vám, jestli to vaší představivosti pomůže. A tímhle projdou miliardy malých pár dní starých selátek. Úplně malinkaté děti. Šílený.

    ****
    Další blog, tentokrát od autorů FB skupiny "STOP Speciecizmu!"
    stopspeciecizmu.blogspot.com
    skupina na FB: stopspeciecizmu.tk



    ****
    Nový informační materiál o kožešinových farmách - obsáhlý a fakt dobrý.
    Ke stažení na uloz.to/8441715/informace-o-kozesinovych-farmach-pdf


    Krátký informační materiál Co předchází surovině?
    Ke stažení na ulozto.cz/6443909/stopkozesovymfarmam-pdf


    Plakát k tzv. myslivectví - pitomému zabíjení z potěšení ze zabíjení a k ukojení svých nevybitých potřeb někoho fyzicky ovládnout. Idioti.
    Ke stažení na ulozto.cz/6454728/hleda-se-pdf



    Autor všech materiálů: Animal in Distress zachrana-zvirat.blogspot.com.

    Toť pro dnešek vše...