Prvním francouzským zákonem proti krutosti na zvířatech byl tzv. Loi Grammont z roku 1850. Jako ve většině tehdejších zemí ovšem chránil pouze zvířata domácí (včetně hospodářských) a navíc se vztahoval výhradně na krutost páchanou ve veřejném prostoru. Týrání zvířat v soukromí či např. na jatkách zákon nijak nepostihoval.
Teprve roku 1959 byla zrušena podmínka veřejného prostoru a zákon byl rozšířen na divoká zvířata držená v zajetí.
Jelikož francouzský zákon dodnes nepovažuje volně žijící divoká zvířata za cítící bytosti, žádná ochrana před týráním se na ně nevztahuje.
English: The history of anti-cruelty animal laws in France
The first anti-cruelty law in France, so-called Loi Grammont, was enacted in 1850. Like most countries in that era it only protected domestic animals (including farm and working animals) and only covered cruelty committed against animals publicly. Therefore it didn't cover any act against animals committed in private surroundings, in slaughterhouses etc.
Only in 1959 the condition of publicity was abolished and the protection was extended to undomesticated animals living in captivity.
Even today the French law doesn't protect any free-living wild animals from cruelty since it doesn't legally consider them sentient beings.
 |
| Znění Loi Grammont, 1850. Zdroj/Source: Bibliothèque nationale de France |
---
Tento blog můžete sledovat i na Facebooku: facebook.com/WellBeKind
Docela zajímavý text. Já mám souseda farmáře, který má stáje. A hodně mi ho to připomnělo. Je to člověk, který se ke zvířatům chová snad lépe než k sobě a ke své rodině. Koně mají ve stájích třeba i injektážní krém na sanaci a hydroizolaci, aby byly perfektně v suchu a měli skvělé prostředí. Díky tomu se taky do těch stájí sjíždějí žokejové z celé České republiky. :)
OdpovědětVymazat