Odzbrojující, pro mě fascinující. Přemysl Pitter byl člověk naplněný láskou k bližnímu. Křesťanskou láskou - byl evangelík. To okamžitě v některých z vás (soudím podle očekávané cílové skupiny tohoto blogu) jistě vyvolá zdrženlivost: křesťan a jakýkoli věřící, ten je indoktrinovaný církví atd. Ponechám vás při tom, nicméně pokud si nějak představujeme skutečné hodnoty křesťanství, jak byly zamýšleny jeho udávaným autorem, tedy bezprostřední láska k bližnímu, pak Přemysl Pitter je pro mě jejich naprostým zosobněním.
Stokrát doporučuju shlédnout dokument historie.cs, který je Pitterovi věnovaný. V padesáti minutách jsou představeny některé z jeho klíčových činů, myšlenek a postojů. Dokument byl pro mne fascinující. Myslím si, že je zcela úžasné, že na světě existují takoví lidé, jako je Pitter, a tisíckrát za ně díky.
Pořad Křesťanská duše Přemysla Pittera, historie.cs: ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/211452801400020
Ve zkratce: radikální pacifista, který se pro svoji podporu odpíračů války dostal do sporu s Masarykem a byl vězněn, aktér mezinárodního mírového hnutí, zakladatel domu péče o chudé děti, "český Nicholas Winton" - zachránce židovských dětí za protektorátu, po válce organizátor péče o sirotky a opuštěné děti české, židovské i německé (za což si vysloužil ostré odsouzení české společnosti - pomáhá dětem německých zrádců, a byl tak českým národem prakticky odsouzen k zapomnění), vegetarián a aktér mezinárodního vegetariánského hnutí, autor dětem určených knih o lásce ke zvířatům a jejich ochraně, po nuceném odchodu z Čech (komunistický režim ho chtěl odklidit do jáchymovských dolů) pastor a pracovník v uprchlickém táboře odsunutých Němců v Německu.
Jeho bezprostřednost a upřímnost v názorech ho dostala nejen z vyšetřovny gestapa, ale i od vojenského soudu za první světové války, kde byl odsouzen k trestu smrti za to, že odmítl střílet, a následně za to, že dezertoval. Díky své výmluvnosti a díky tomu, že na rovinu řekl, proč udělal to, co udělal, a proč to považuje za správné, byl nakonec omilostněn.
O jeho vegetariánských aktivitách (mimojiné založil prvorepublikový Československý vegetářský klub) napsal před lety dvoudílný článek Jan Šťastný do Zpravodaje Svobody zvířat (momentálně není k dispozici online, pokusím se zajistit). Něco o Pitterových aktivitách za zvířata také např. zde: animalrights.webz.cz/premysl_pitter.htm
"[Ježíš říká,] že lidé mají milovat ostatní stejně bezvýhradně, jako on. Někdo to překládá jako Milujte své nepřátele, to je věta, která se Pitterovi připisuje. On měl tuto schopnost. Ono se to těžko chápe, poněvadž my všichni svým způsobem uvažujeme na základě té pozemské spravedlnosti - to, že zločin má být potrestán tou lidskou pozemskou spravedlností. Ale on z hlediska té pozemské spravedlnosti neuvažoval, on byl zřejmě schopen uvažovat z té nebeské, nebo božské, a proto nevnímal, kdo je přítel a kdo nepřítel, on byl schopen milovat bez ohledu na to, co ten člověk spáchal." (mluví spisovatel Pavel Kosatík)
"... právě proto, že byl tak nezařaditelný, to znamená tak bezprostřední křesťan, v každé situaci, tak odzbrojoval. Tak jako za okupace řekl při vyšetřování na gestapu, když na něj Árijský boj donášel, že Židy skrývá, on tomu gestapákovi řekl, Ano, to dělám. Ale z lidského hlediska to jistě pochopíte." (mluví historik Jan Stříbrný)
Tenhle článek jsem chtěla napsat už dlouho, od okamžiku, kdy jsem dokument viděla. Je to moje pocta Přemyslu Pitterovi, památka na něj a moje neskonalé díky za to, kým byl.
Post scriptum: Myslím, že je potřeba na tomto místě zmínit ještě některé další lidi, kteří spolu s Přemyslem Pitterem působili a nebo by měli být z podobných důvodů pamatováni. Jeho celoživotní spolupracovnice Olga Fierzová, a další významný prvorepublikový vegetarián, sportovec Emerich Rath. Ten stejně jako Pitter za nacistické okupace pomáhal Židům - ve skladu svého obchodu se sportovními potřebami po celou dobu války ukrýval svého židovského zaměstnance. Platil veliké pokuty za to, že se bavil s Židy, že jim přes zákaz dovolil nakupovat ve svém obchodě. Tři měsíce byl držen ve vyšetřovací vazbě gestapa. Jako spousta jiných lidí, jež byli pronásledováni nacisty a jen o málo let později padli znova do rukou vyšetřovatelů tentokrát komunistických, i on byl v roce 1952 opět vyslýchán pro nežádoucí názory a aktivity (podnikání, tremping). Po drastických výsleších byl uvězněn a poslán do pracovního tábora. Umírá v roce 1962 s minimálním důchodem v necelých osmdesáti letech - až do posledních dní byl, stále jako vegetarián a sportovec, ve výborné kondici. (Za představení Emericha Ratha vděčím Honzovi Šťastnému, informace zde pochází z jeho přednášky o českých zakladatelích vegetariánského hnutí).
super článek Báro, díky marvin
OdpovědětVymazat