Zvířata na lavici obžalovaných aneb Dobrodružství právní historie - poznámky

Navštívila jsem zajímavou přednášku paní doktorky Hany Müllerové o soudních procesech se zvířaty v minulosti, a s ostatními bych se chtěla podělit o své poznámky z této přednášky. Doplnila jsem je pár svými poznatky ze studia historie. Nechť slouží :)

Zvířata na lavici obžalovaných aneb Dobrodružství právní historie

JUDr. Hana Müllerová, Ph.D., Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i.

Přednáška 1. 11. 2012

• společenské postavení zvířat a jejich právní pozice
• obvinění (většinou z vraždy či zranění člověka – často prasata), proces u soudu, odsouzení, poprava
• vedli vzdělaní právníci, bylo myšleno zcela vážně
• doloženo od konce 13. stol., vrchol ve stol. 15. a 16., poslední doklad z poč. 20. stol. ve Švýcarsku
• nejčastěji doloženo ve Francii a Švýcarsku, méně Itálie, Anglie, výjimečně slovanské prostředí – Bulharsko
• dva typy: 1) trestní řízení proti konkrétnímu zvířeti – za zranění či vraždu, příp. čarodějnictví – světské soudy, 2) hromadné procesy proti škůdcům – církevní soudy
• obvinění z vraždy či zranění člověka – nejčastěji prasata – dítě ponecháno bez dozoru, prase ho usmrtilo; dále psi, býci...
• 1906: poprvé popsáno a zpracováno – Evans
• probíhalo zcela v souladu s pravidly procesů s lidmi – vždy přítomen žalobce a obhájce, výslechy zvířete, zavírání do věznice spolu s lidmi, stejně provedený trest za vraždu jako lidem – stětí, oběšení
• 1474 Basilej – souzen kohout za to, že údajně snesl vejce – strach – posedlý ďáblem, čarodějnictvím – upálen
• 1906 – poslední doložený případ tohoto typu, Švýcarsko – loupežné přepadení, kdy dva pachatelé poštvali na oběť psa – ten člověka zabil. Viníkem uznán pes, popraven, muži pouze trest vězení.
  • dnes by se tento případ hodnotil jako použití zbraně (psa) – pachatelem je člověk, pes je zbraní
• procesy se škůdci u církevních soudů:
  • kobylky, hlodavci – přemnožené kobylky velkou hrozbou – boží trest lidem, nebo vtělení ďábla?
  • hromadný proces s kobylkami – nedostavily se do síně → šli na pole, vyzvali kobylky k dostavení se – nedostavily se :D
  • i škůdci měli obhájce – obhajoba: i oni jsou boží stvoření, Bůh je stvořil a určil jim za potravu rostliny → vykonávají to, k čemu je Bůh určil. U larev chrousta, které úrodu také ničily: jsou to nezletilci, trest jim má být prominut.
  • rozsudek: všichni škůdci jsou vyzváni, aby přestali, jinak bude následovat postih – klatba, exkomunikace... :) Případně jim byl vyhrazen náhradní pozemek, kam byli vyzváni se přesunout. Určitě fungovalo ;)
  • jeden právník založil celou kariéru na tomto – na obhajobě škůdců – Bartholomeo Chassenée – 1522 obhájce myší: nedostavily se k soudu – tvrdil, že předvolání bylo nedostatečné, nebyly o něm zpraveny všechny myši, předvolání musí být důkladnější → nové líčení, znovu se nedostavily :D, tvrdí: myši neměly dost času na přesun, musí jim být dána dostatečná lhůta, aby se dostavily → nové líčení, opět se nedostavily, tvrdí: bylo to kvůli kočkám, myši se bojí dorazit, když ve městě pobíhají kočky, musíme ten den kočky zavřít → už nikdo neakceptoval, odsouzeny
• Proč toto probíhalo? Procesy lidem musely dávat smysl. Jiná mentalita, mentální svět středověkého člověka. Jinak by je nedělali – byly dost nákladné, náročné.
  • různá vysvětlení, která se objevují:
  • „tmářské období“, temno dějin, dogma – představy o vtělení ďábla, temných sil, časově se shoduje s procesy s čarodějnicemi
  • zvířata ve středověku považována za subjekty? – X takový status ale v žádné jiné oblasti neměla
  • naplnění „funkcí trestního postihu“ (právnický termín)? – tři fáze:
    • prevence – splněno popravou
    • odradit jiné pachatele – X žádná jiná zvířata stejného druhu ale u procesů, poprav nebyla (výjimky – vlčí šibenice za německými městy – jasně za účelem odradit ostatní vlky od města)
    • samotný trest
  • náboženské důvody? – Starý zákon: býk, který usmrtí člověka, má být ukamenován a maso nesmí být snězeno – X není tam ale nic o procesech; Nový zákon: prasata posedlá duchy, Ježíš je sehnal ze srázu – je možné, že právě proto prasata tak často souzena v procesech?
  • důsledek krize společnosti na konci 13. stol.?– X dnešní historikové jsou zdrženliví ohledně toho, nakolik to opravdu byla krize
  • udělat zločin z nevysvětlitelných jevů → vysvětlit, udělat zločin z nehody → najít viníka, udělat zločin zvířete z činu člověka → přenést vinu na zvíře
• rozvoj vědy, racionalismus – museli vidět, že procesy se škůdci k ničemu nevedou → vymizely
• co dnes se zvířaty, která způsobí zranění či smrt člověku?
  • za rok 2002 asi sedm úmrtí po napadení psem
  • většinou široce medializováno
  • utrácení psa, který to způsobil: není to nějaké transformované pokračování procesů? „Spravedlnosti bylo učiněno zadost apod.“ …
  • jak se na to dívá zákon: Důvodem k usmrcení zvířete je c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem – nelze aplikovat jako trest za napadení v minulosti → výklad: není v souladu se stávajícím zákonem usmrtit zvíře proto, že napadlo člověka
• historická a dnešní pozice zvířat ve společnosti a právu
  • antropocentrismus
  • římské právo: zvíře je věc v právním smyslu – týká se hlavně majetkového práva – v posledních desetiletích se ale pojetí zvířete jako věci mění
  • Descartes: zvíře jako automat, nemá žádný intelekt, duši, pocity, vědomí, jedná jako stroj → nemůže trpět, nic ho nebolí – tím se zaštiťovali experimentátoři při vivisekcích prováděných na živém, plně vědomém zvířeti – ono je to přeci vůbec nebolí
  • Darwinova evoluční teorie – impuls ke změně vztahu člověka k zvířatům – člověk společníkem, soukmenovcem zvířat, součást jedné rodiny, sdílíme určité rysy
  • zvířata jako cítící a vnímající bytosti
  • preambule českého zákona na ochranu zvířat – „zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka“
• odrazy nového pojetí zvířete v právu:
  • právní ochrana zvířat jako novodobý fenomén
  • všechny „civilizované“ země mají (nějaké) zákony na ochranu zvířat
  • nový občanský zákoník: „Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze“
  • za týrání zvířete až 3 roky, za zanedbání péče až 6 měsíců
  • zvíře není subjektem práva, takže nemůže být pachatelem deliktu – není trestněprávně ani jinak odpovědné, nemůže být trestáno a vězněno (argumentem to, že zvíře nemá rozum, aby si spojilo svůj čin a následek – trest)
    
    
  
  
  Další informace a zdroj použitého obrázku zde: http://www.globalanimal.org/2011/02/14/medieval-court-cases-animals-on-trial/29793/